TOMÁŠEK, M. Analýza rozložení tlaků ve variantě detektoru SE se třemi clonkami pomocí systému CAE [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Jako vedoucí diplomové práce mohu vyjádřit, že přístup diplomanta ke zpracování práce byl příkladný, na zadání pracoval průběžně a časový plán plnil bez problémů, se snahou o rychlé, ale odpovědné vypracování. Spolupráce s diplomantem byla bezproblémová, při práci prokazoval odpovědný a cílevědomý přístup a jeho vystupování je velmi seriózní. Se zadanými podklady dovedl pracovat samostatně. I proto je úroveň odevzdané práce velmi kvalitní a jejím přínosem je, že se podílí na zavádění simulačních analýz problémů řešených na ústavu. Práce si kladla za cíl analyzovat proudění v trojclonkové variantě ve scintilačním detektoru na tlaku v komoře scintilátoru a dráhu sekundárních elektronů s ohledem na funkční podmínky detektoru. Důležitým výsledkem práce bylo zjištění, že trojclonková varianta pro využití v detektoru je na hranici vhodnosti, neboť při přidání třetí clonky nebylo možné dostatečně zvětšit otvory v clonkách, aby se toto přidání třetí clonky vyplatilo. Přínos práce vidím nejen v analýze a popisu proudových podmínek ve scintilačním detektoru, které není možné získat pomocí experimentálního měření, ale především v ušetření nemalých finančních prostředků, neboť experimentální vývoj zařízení v této oblasti je nesrovnatelně časově, pracovně i finančně náročnější než pomocí uvedeného systému při hledání cest k dalším inovacím daného detektoru. Otázka: Ve vaši práci jste použil strukturovanou výpočetní síť. Jaké jsou její výhody a nevýhody oproti nestrukturované?
Studen Bc. Martin Tomášek se ve své diplomové práci zabývá konkrétní analýzou rozložení tlaků ve scintilačním detektoru pro EREM se třemi clonkami. Student se v teoretické části zabývá úvodem do elektronové mikroskopie a popisuje různé typy elektronových mikroskopů. Stěžejní kapitolou je matematický popis proudění tekutiny, který dává základy pro praktickou část jeho práce, kde se student zabývá aplikací třetí clonky ve scintilačním detektoru sekundárních elektronů. Jsou provedeny simulace proudění plynu základních variant, rozšířené o optimalizaci velikosti otvorů v jednotlivých clonkách. Výsledky simulací jsou velmi názorně prezentovány ve formě grafických závislostí. Práce je na velmi dobré úrovni, vytknout jí lze jen dílčí nedostatky: Str. 16 Sekundární elektrony nesou informace jak o topografii, tak o chemickém složení sledovaného vzorku. O chemickém složení ne! Str. 49 Proto byla nastavena přibližně 4 násobně jemnější síť v kuželové části a přibližně 64 násobně jemnější ve válcové části v oblasti průchodu primárního svazku elektronů. Student řeší detektor, detektorem primární svazek neprochází! U vzorců chybí fyzikální rozměry. U vyhodnocení výsledků (obr. 7.7, 7.8 a 7.9) jsou sice grafy, ale je zde absence tabulek s naměřenými hodnotami. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 57651