KOSÁROVÁ, H. Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Bakalářská práce obsahuje rešeršní a experimentální část. V rešeršní část práce pojednává o řasových testech ekotoxicity a vybrané skupiny sloučenin, které jsou v poslední době hodně diskutovány. Tato část je pečlivě sepsána a také vhodně zkrácena s využitím nejdůležitějších informací. Experimentální část popisuje realizaci řasových testů toxicity pro vybrané látky (dikofenak, ibuprofen a kadmium a binární směs léčiva a toxického kovu). V části výsledky a diskuze výsledků autorka práce velice podrobně diskutuje dosažené výsledky stanovení toxicity léčiv a směsi léčiva s kadmiem, jako zástupcem toxického kovu ve vodním prostředí. Řasové testy se ukázaly také vhodné pro testování binárních směsí, u kterých je poměrně složité vyhodnocení toxicity, což autorka práce úspěšně zvládla. Také se v diskuzi opírá nejen o svá naměřená data,ale srovnává je se zahraničními literárními údaji. Práce je v rozsahu 49 stran, je vhodně doplněna grafy a obrázky. Literárních zdrojů je celkem 35, s využitím zahraniční odborné literatury. Bakalářská práce splňuje požadavky na tento typ prací a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením Výborně (A).

Posudek oponenta

Pavlovský, Jiří

Práce je věnována stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu. Předkládaná práce má vynikající úroveň, velký rozsah, což je na bakalářskou práci poněkud nezvyklé. Svým rozsahem se rovná úrovni přinejmenším práce diplomové. Oceňuji řadu výsledků, které práce přináší, a též zajímavý náhled na problematiku léčiv, jako polutantů v ŽP, či jejich kombinace s kovy a jejich dopad na ŽP. Práce má i některé formální nedostatky, překlepy apod., které ale nesnižují její vysokou úroveň. K práci mám tyto připomínky: - Na str. 11 je tab. 11, kde je uvedeno, že počet organismů na buňku je 10-4/ml, má být určitě 10+4/ml. Někdy se ovšem v práci objevuje i hodnota 10+5/ml. Může se k tomu autorka vyjádřit? Nejedná se spíše o překlep? - Tab. 3 a 4 na str. 11 a 12 je někdy uveden Na2EDTA a někdy Chelaton 3, doporučuji napříště při psaní další práce sjednotit. - Tab. 4 na str. 12: „Tabulka 4 Živné médium BB (Bristol modif. Bold) [14]“, jedná se o dva autory, neměla by být uvedena ještě jedna citace? - Strana 14, kap. 2.1.7. věty: „Z tohoto důvodu se jako kultivační baňky používají 250 ml Erlenmayerovy baňky, které mají pro tento vývin vhodný tvar. Hrdlo musí být opatřeno takovou zátkou, kterou bude proudit vzduch dovnitř baňky, ale která zároveň zabrání přestupu kontaminantů a nečistot.“ Jaká zátka byla použita? - Str. 16 autorka zmiňuje, že řasy byly spočítány několikrát pro 1. sérii? Kolikrát? - Na str. 18, 4. odstavec je uvedeno „Daphnia manga“, má být určitě „Daphnia magna“. Jedná se o překlepy latinských názvů, které se v práci několikrát opakují. - Kap. 2.5. na str. 25 věta: „V časopisu Ecotoxicology and Environmental Safety byl v roce 2004 uveřejněn článek o toxicitě směsí diklofenaku, ibuprofenu, naproxenu a kyseliny salicylové.“ Dal bych ve studii [...] byl uveřejněn článek ... . - Kap. 3.3., str. 29, věta: „Vypočítané množství živin bylo nejdříve naváženo na analytických vahách na předvážkách a následně bylo kvantitativně převedeno do odměrné baňky.“ Na čem tedy bylo naváženo? - Na obr. 10, str. 37, chybí koeficient korelace, obdobně i na str. 39. - „V literatuře je uvedená hodnota IrC50 v rozmezí 242,4 - 471,5 mg•l-1. Naměřená experimentální hodnota leží v tomto intervalu hodnot. Rozpětí intervalu je velmi široké. Odlišné hodnoty IrC50 naměřené v tomto intervalu může způsobit druh použitého ibuprofenu. Ibuprofen vyrábí mnoho firem a jeho složení se tedy může mírně lišit. Změna hodnoty pH během testu může značně ovlivnit výsledek.“ Může autorka říci, od jaké firmy byl ibufrofen dodán, není to uvedeno v práci. V jaké literatuře je uvedena tedy hodnota IrC50? - Pod obr. 15, 3. věta místo ibuprofenu má být diklofenaku. - Na str. 43, 2. odstavec je 1. věta: „Hodnoty množství buněk, které byly počítány z rovnice regrese, jsou velmi přesné (R2 = 0,92).“ To bych netvrdil. A právě obr. 19 uvedený na str. 43 bych proložil jinou závislostí.

eVSKP id 36236