Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Návrat, Tomáš

Přístup diplomanta k řešení byl zpočátku velmi vlažný, navíc byla práce na rok zastavena díky roční stáži. Práce byla zahájena až na počátku tohoto školního roku. Diplomant řešil práci především sám, konzultace s vedoucím práce byly ojedinělé. Cíle práce dle zadání byly splněny s následujícími nedostatky. Text práce vznikl narychlo, což výrazně snižuje jeho kvalitu a analýza řešené problematiky je na nízké úrovni. V práci jsou nedostatečně analyzované získané výsledky a o věrohodnosti výpočtového modelu (především okrajových podmínek a diskretizace) lze diskutovat. Diplomant nedostatečné využívá odkazy na použitou literaturu a neuspokojivě vysvětluje použité postupy. Pokud diplomant u obhajoby vyvrátí pochybnosti o věrohodnosti výpočtového modelu, doporučuji udělit známku D.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	E
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	D
Samostatnost studenta při zpracování tématu	C

Navrhovaná známka: D

Posudek oponenta

Fuis, Vladimír

Diplomová práce se zabývá problematikou deformačně-napěťové analýza protézy dolní končetiny. K řešení je použito výpočtové modelování (MKP) s využitím systémového přístupu. Diplomantka si hned na začátku výpočtového modelování situaci velmi zkomplikovala tím, že analyzovanou soustavu rozdělila na dvě, čímž se objevily problémy s okrajovými podmínkami a zatížením jednotlivých podsoustav (viz otázky níže). V místech, kde by byl vhodnější obrázek s krátkým komentářem je text, který není zcela pochopitelný, na druhou stranu jsou místa, kde detailní analýza obrázků chybí. Diplomantce to možná jasné připadá, ale oponentovi, který má k dispozici pouze DP to jasné být nemusí. Vypadá to celé tak, jako by práce byla napsaná "horkou jehlou". K práci mám 23 dotazů (z nichž část již byla zodpovězena v průběhu prezentace) a celkové hodnocení závisí na tom, jak budou otázky zodpovězeny, protože souvisí s věrohodností prezentovaných výsledků (způsob zatěžování podsoustav, přenos zatížení z jedné podsoustavy na druhou, hustota diskretizace, typy kontaktů, analýza mezního stavu pružnosti, analýza mezního stavu únavového porušení). Poněvadž je dotazů celkem 23, bylo s dilomantkou dohodnuto, že následující dotazy, budou zodpovězeny v průběhu prezentace - jedná se o č. 1, 2, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 19, 20, 21 a 23.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	D
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	D
Vlastní přínos a originalita	D
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	E
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: E

Otázky

1. V kapitole 5 píšete o modelu topologie - které prvky analyzované soustavy je třeba v této kapitole analyzovat ?
2. V kapitole 6 píšete o modelu dekompozice objektu, dle mého názoru velmi stručně. Mohla byste provést detailnější popis modelu dekompozice soustavy ?
3. V modelu aktivace uvádíte pouze zatížení od došlapu, ale to by platilo v případě, že modelujete protézu jako celek, ale v další kapitole (kap. 10) model rozdělíte na dva. To tedy znamená, že aktivace musí být popsána pro každý dílčí model. Jaká je tedy aktivace jednotlivých dílčích modelů ?
4. Na str. 28 píšete, že s ohledem na efektivnost a časovou náročnost výpočtů, výpočet rozdělujete na dvě části, protože na chodidle protézy jsou velké deformace, tedy nelineární výpočet a na zbytku jsou malé deformace tedy lineární výpočet. Je to pravda ? Na zbytku protézy (adaptér) modelujete kontakt pomocí kontaktu frictionless. To je přece také nelinearita. Z tohoto pohledu by tedy bylo vhodné úlohu řešit jako celek a tím byste se vyhnula řadě problémů z hlediska zatěžování soustavy. 5. Na obr. 10.2 jsou znázorněny experimentálně určené průběhy stykových sil, úhlů natočení a přetvoření během jednoho kroku, což bylo náplní DP z roku 2009. Ve kterém bodě jsou hodnoty sil určeny ? Je to důležité z toho hlediska, protože diplomantka toto silové zatížení přesouvá do místa šroubů, ale neuvažuje momenty, které toto silové zatížení vytváří k místu, kde jsou šrouby aplikované.
6. Jakým způsobem zatěžujete jednotlivé komponenty v jednotlivých zátěžných stavech ? Z práce to není zcela jasné. 7. Kde působí zatížení označené na obr. 10.3. "E - Remote Force" ?
8. V textu chybí vysvětlení, proč je na obr. 10.4 (simulace LC2-LC4) o jednu okrajovou podmínku víc (označenou G), než na obr. 10.3 (simulace LC2-LC1) ? 9. Na str. 31 píšete, že na protézu (trubku s adaptérem) působí také "moment od zbytku těla". Proč tento moment působí pouze na tyč s adaptéry, ale ne na chodidlo ?
10. Jakým způsobem byla řešena optimalizace každé z kombinací normálových přetvoření (str. 34) ? Jaká byla optimalizační funkce ?
11. Na str. 45 píšete, že jste snížili počet elementů o 16 000 a uzlů o 67 000, ale nikde není zmínka, kolik prvků a uzlů soustava obsahovala a jaká byla časová náročnost jednotlivých výpočtů ?
14. V popisce obr. 14.4 a dalších je napsáno, že je na něm znázorněno rozložení napjatosti. Je to správně ?
12. Na str. 48 je uvedeno "Při srovnání maximálních hodnot redukovaného napětí spodní pružiny v jednotlivých zátěžných stavech dostáváme 360 MPa, 10 MPa, 18 MPa a 20 MPa pro LC1, resp. následující zátěžné stavy, kdy ......." Jaké zátěžné stavy máte na mysli ? Některé z Tab. 10.1 ?
13. V příloze na str. 66 jsou znázorněny izoplochy redukovaného napětí pro zbývající stavy LC2-LC4. Ve kterých místech nabývají svého maxima ? Na str. 49 píšete, že je to na hranách děr. Platí to i pro LC2 ?
21. Kde jste zjistila vztah pro výpočet meze únavy z meze pevnosti (str. 56) ?
15. Při diskretizaci soustavy jste zjemňovala (str. 44 - 45) okolí ukončení drážky spojovacího adaptéru, z výsledků prezentovaných na obr. 14.6 vyplývá, že ke koncentraci napětí v tomto místě nedochází. Čím si to vysvětlujete ?
16. V adaptérech je kontakt některých ploch modelován pomocí kontaktních prvků frictionless (str. 41). Proč není ve výsledcích výpočtového modelování znázorněno rozložení kontaktního tlaku, z čehož by bylo možné usuzovat na věrohodnot prezentovaných výsledků.
17. V práci jsou znázorněny pouze izoplochy redukovaného napětí (obr. 14.6 - 14.8 + příloha 5 a 6), které však vykazují výrazné lokální koncentrace v místech, kde je hustota diskretizace relativně malá (koncentrace napětí na hraně prvku je nejlépe viditelné na obr. 14.8). Je možné prezentované výsledky považovat za věrohodné ?
18. V práci postrádám detailnější zhodnocení analyzované soustavy k meznímu stavu pružnosti. Bude docházet k lokálním plastickým deformacím ?
19. Na obr. 15.1 je znázorněn průběh redukovaného napětí v procesu stojné fáze kroku pro dvě místa - drážka a výřez horního spojovacího adaptéru. Chybí zde však informace o tom, ve kterém místě drážky či výřezu byla znázorněná redukovaná napětí odečtena.
20. Schéma zátěžného cyklu pro metodu stékajícího deště znázorněné na obr. 15.3 by bylo vhodné doplnit tím, jak voda pro tento případ "stéká". Je to sice napsáno v textu na str. 56, ale obrázek by v tomto případě byl podstatně více názorný a srozumitelný. Jak bude proces stékaní graficky vypadat pro Vámi uvažovaný zátěžný cyklus ?
23. Jak vypadá nezjednodušený Smithův diagram ?
22. Na str. 57 píšete, že mez únavy součásti se rovná mezi únavy vzorku (viz předcházející dotaz). Jakým způsobem zohledníte rozdílnou velikost vzorku, pro který byla zjištěna mez únavy a velikost Vaší součásti (součinitel v - skripta PP II). Jakým způsobem zohledníte teplené zpracování a vliv prostředí (součinitel eta skripta PP II) ?