FLIMEL, K. Hydratace biomolekul [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Kučerík, Jiří

Student Karol Flimel se zapojil do výzkumné činnosti na FCH ÚFSCH již v druhém ročníku jeho studia. Během krátké doby si osvojil teoretické i praktické základy metod termické analýzy a později i jejich využití při studiu kinetiky reakcí. Výsledkem je pak bakalářská práce "Hydratace biomolekul". Pozitivně hodnotím jeho aktivní a neobvykle inovativní přístup při interpretaci dosažených výsledků a take poměrně vysoké pracovní tempo. Menší výhrady bych měl pouze ke kvalitě zpracování výsledků, které je ovšem v porovnání s výše uvedenými klady spíše minoritní záležitostí. Práce je členěna logicky, závěry jsou formulovány srozumitelně. Práci proto doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Janeček, Jiří

Předkládaná práce se zabývá studiem chování koncentrovaných vodných roztoků hyaluronanu sodného (HYA) za využití termogravimetrie (TG) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Z naměřených dat jsou získávány hodnoty aktivačních koeficientů desorpce vody te systému. V závěru jsou tyto hodnoty dávány do vztahu se strukturou hydratačního obalu. Mimo osvojení si základů obou experimentálních technik se autor seznámil s obsáhlým souborem literárních zdrojů, zabývajících se jak teorií termoanalytických technik, tak chováním a vlastnostmi roztoků HYA. Přes solidní úroveň věcného obsahu práce je možné vytknout celou řadu nedostatků zejména ve formální stránce zpracování. Některé formulace působí kostrbatě a je obtížné je pochopit bez opakovaného pročítání (místy je to dokonce zcela nemožné). V důsledku členění práce do 4 úrovní dochází poměrně často k délkové i obsahově-informační nevyváženosti u kapitol stejné úrovně. Autor se rovněž místy věnuje věcem, jež nejsou pro vlastní práci vůbec podstatné, a naopak řada důležitých informací je čtenáři téměř zatajena (např. v závěru teoretické části je seznámení s pojetím kinetiky v termoanalytických metodách v rozsahu 5 stran; při vlastním zpracování je použita výhradně tzv. Ozawova metoda, jíž je věnována asi pětina celého rozsahu, navíc bez jakéhokoli upozornění, že toto je ta důležitá metoda). Ne vždy jsem byl rovněž schopen zcela se ztotožnit s obsahem a úmístěním jednotlivých kapitol (část "Cíl práce" se týka bakalářské práce jako celku a logicky by tedy měla být umístěna dříve než na stranu 24. Autor mohl více úsilí věnovat i typografické a estetické úrovni práce. Oddělení názvů kapitol stejnou mezerou před i za nepovažuji za nejšťastnější, nepěkně působí i odsazení názvů kapitol druhé úrovně, zatímco názvy kapitol jiných úrovní odsazeny nejsou. Čísla vztahů je lépe umístit na úroveň pravého zarovnání textu a číslovat je nutné všechny vztahy v práci. Při psaní textů odborného charakteru není rovněž vhodné používat automatické opravy textu (stérické/sférické, str. 10). Při tvorbě grafů s více datovými řadami je nutné dbát na to, aby tyto řady byly odlišitelné i při použití černobílého tisku či kopírování (tzn. odlišit je stylem čáry či symboly). Popis jednotlivých obrázků by si zasloužil obsahovat trochu více podstatných informací a každý z obrázků je nutné popisovat zvlášť. Při citaci literatury je důležité, aby původní zdroj byl snadno dohledatelný, a ne aby se zápis tvářil jako vyvedený podle té správné normy. Přes výše zmíněné nedostatky mohu konstatovat, že práce Karola Flimela splnila rozsahem i obsahem požadavky kladené na bakalářské práce. Práci hodnotím pozitivně a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 16711