KLUSÁČEK, J. 3D data [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Bakalář pracoval na praktickém úkolu, kdy řešil rekonstrukci prostorových objektů na základě nasvícení laserovým pruhem. Zpracoval teoretické základy vhodné pro řešení práce a na jejich základě provedl zkoušku algoritmů a jejich vlastností. Zvolil vhodnou koncepci pro řešení. Pracovní úsilí bakaláře bylo úměrné řešenému úkolu, pracoval samostatně a konzultoval pouze nejzávažnější problémy. Ačkoli výsledky práce, při které realizoval HW i SW část, svědčí o studentových kvalitách, nelze totéž říci o prezentaci práce v písemné podobě. Tato práce je značně minimalistická a popisuje řešení velice stručně. Zcela chybí popis nejdůležitějších částí programového vybavení a detailnější popis použitého matematického aparátu. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | A | 46/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 18/20 | |
Formální zpracování práce | D | 12/20 | |
Využití literatury | C | 7/10 |
Úkolem studenta bylo navrhnout a implementovat metodu získání 3D modelu objektů za pomocí nasvícení laserovým pruhem a současným snímáním kamerou. Řešen měl být i postup kalibrace celého systému, převod modelu do vhodného formátu a zhodnocení získaných výsledků. Zadání lze hodnotit jako středně časově i odborně náročné a bylo studentem splněno. Práce má od úvodu k závěru pouze necelých 30 stran. Přesto obsahuje, i když ve velmi zkrácené míře, všechny důležité body úlohy uspořádané v logickém sledu. Kapitoly se postupně věnují teoretickému popisu zvolené triangulační techniky a možnostem získání obrazu kamery pro práci na počítači. Kapitola 4 se již věnuje konkrétnímu realizovanému postupu od nasnímání snímků, přes detekci a zpracování bodů odpovídajících laserovému pruhu na snímcích k převodu bodů do prostorových souřadnic a sestavení a filtraci 3D modelu. Zmíněn je i postup kalibrace. Další kapitoly se věnují převodu změřených dat do formátu vhodného pro zobrazování, popisu použitého hardware a vytvořeného programu. Ve stručnosti především čtvrté kapitoly, která vede až k absenci některých důležitých údajů nutných k posouzení kvality práce, vidím největší nedostatek práce. Např. u popisu kalibrace, která je pravděpodobně řešena jako LUT vyhledávací tabulka, není vůbec řečeno, kolik bodů obsahuje a jak velkou oblast v prostoru zaujímá, což přitom přímo souvisí s přesností navrženého postupu. Vyhodnocení nebo ověření přesnosti není vůbec řešeno. Na druhou stranu si velmi cením praktické realizace hardwaru. Pan Klusáček sám sestavil zcela funkční pracoviště i s potřebnou elektronikou pro řízení translačního posunu a vyřešil tak automatické skenování měřeného objektu. A i když by některé fáze zpracování mohly být řešeny elegantněji, získané vyhlazené modely prezentované v příloze vypadají velmi pěkně a reálně. Přiložené CD obsahuje dva změřené modely ve formátu STL, jen nevím, v čem je zobrazit. Zdrojové soubory C++ a PIC jsou bez přeloženého spustitelného souboru a potřebných knihoven. Práce je po grafické a stylistické stránce bohužel spíše hůře upravená. Poměrně malý rozsah stránek je ještě podtržen mnoha jen částečně plnými stranami. V práci je navíc poměrně hodně překlepů i gramatických chyb (např. čárky mezi vedlejšími větami). Přes všechny výše uvedené výhrady student prokázal zjevné bakalářské schopnosti a práci tedy doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
Odborná úroveň práce | C | 38/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | D | 13/20 | |
Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 22282