KAROLA, L. Model pro řízení výšky vodní hladiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Chomát, Luděk

P. Karola se ve své práci zabýval vytvořením modelu pro řízení vodní hladiny. Zadání bakalářské práce bylo ryze praktické a měla za úkol vytvořit model pro řízení výšky vodní hladiny. Tento model bude využíván v laboratoři CLG. P. Karola měl s počátku velké problémy se do práce zapojit. Při konzultaci se studentem bylo zjevné, že se přišel na vedoucího bakalářské práce pouze podívat. I přesto, že neměl nic vytvořeného, tvářil se jako by bylo vše v pořádku. Ovšem ke konci školního roku student přišel s vytvořeným modelem, který byl vytvořen dle zadání bakalářské práce. Student samostatně nastudoval problematiku ohledně řízení výšky vodní hladiny. Není mi známo, že by se na tvorbě bakalářské práce podílely jiné osoby. Bakalářská práce je vytvořena dle zadání a vytvořený model s vizualizací je plně funkční a ověřený pomocí programu Matlab.

Posudek oponenta

Dokoupil, Jakub

Zadání této bakalářské práce lze zhodnotit jako středně náročné a to jak po stránce teoretické, tak i časové. Těžištěm práce bylo sestavení modelu technologického procesu vodní nádrže, jeho realizace v prostředí MATLAB/Simulink, implementace do mikročipu a následné porovnání obou softwarových modelů. Způsob řešení daného zadání svědčí jen o částečné orientaci studenta v oboru. Práci lze vytknout zejména: 1. Autor do mikrokontroléru implementuje zjednodušený model procesu (vztah 29) diskutovaného v bakalářské práci. Porovnání obou softwarových přístupů provádí za nerovných podmínek simulace. Model je řízen regulátorem, který má pro rozdílná prostředí různé hodnoty stavitelných parametrů. Za pochybení lze považovat, že si tuto skutečnost vůbec neuvědomil a při porovnání obou softwarových přístupů přisuzuje rozdílné chování na vrub rušivému napětí (str. 56). 2. Nízkou úroveň českého jazyka. V textu je řada gramatických chyb a překlepů. 3. Skutečnost, že nádrž je limitována svým objemem, není studentem zohledněna v modelovém schématu na obr.4. 4. Nízká kvalita grafů bez popsaných os a uvedení příslušných fyzikálních rozměrů neumožňuje vyhodnocení dosažených výsledků. Často chybí potřebné údaje umožňující opakování experimentu. 5. Bloková schémata regulátorů na obr. 8, 10 neodpovídají rovnicím 9, 10 jak autor uvádí. Struktury Feed-Forward regulátorů na obr. 10, 24 jsou v obou případech nesprávné. Navíc ověření chování algoritmů řízení v kapitole 3. je zcela zbytečné, autor provádí téměř identické simulace v kapitole 6. 6. U některých rovnic chybí pojmenování fyzikálních veličin v nich vystupujících a nebo stanovení fyzikálních rozměrů. 7. Popis komponent mikročipu a implementace kódu je popsána zbytečně detailně. 8. Umístění odtoku v obrázku na obalu mikročipu je poněkud matoucí. Na druhou stranu student úspěšně zvládl programovou realizaci zjednodušeného technologického procesu běžícího v reálném čase a vytvořil funkční vizualizaci, byť s chybnou strukturou regulátoru, pro sledování stavu procesu v PowerPanelu. Práce celkově svědčí o uspokojivých schopnostech studenta.

eVSKP id 30859