IBARRA, J. Vliv složení mezivrstvy na pevnost adhezního spoje mezi vláknovým a částicovým kompozitem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Poláček, Petr

Diplomová práce na zajímavé téma byla zpracována ve velmi krátkém čase, čemuž odpovídá i její kvalita/kvantita, hlavně části experimentální. Pokud by se student věnoval zadanému úkolu řádnou dobu, bylo možné očekávat mnohem obsáhlejší výsledky. V práci se výrazně projevil nedostatek času na experimenty způsobený špatným přístupem k zadané práci během celého roku (student opakoval poslední ročník - měl tedy na práci celé dva semestry). Z tohoto důvodu nebylo možné kontinuálně řešit práci - připravovat vzorky, testovat je, zpracovávat data, konzultovat atd. Tomu odpovídá výsledná úroveň zpracování této práce. Hodnocení "E" bere ohled na jeho přístup k diplomové práci a odevzdaný výsledek.

Posudek oponenta

Pavelka,, Vladimír

Diplomová práce Bc. Jonatahna José Ibbary se zabývá vlivem složení mezivrstvy na vazebnou pevnost mezi nosnou konstrukcí z vláknového kompozitu a částicovým kompozitem ("Effect of interlayer composition on bond strength between FRC framework and Composite veneer"). Diplomová práce je rozdělena přehledně do několika základních kapitol, čítajících úvod do dané problematiky, teoretickou část, experimentální část, výsledky a diskuze a závěr. Práce je psaná v anglickém jazyce, avšak v textu se vyskytuje celá řada gramatických chyb či chybějících písmen ve slovách, které dle mého názoru pramení z toho, že práce byla psána na poslední chvíli a autor si ji po sobě už pořádně nepřečetl. V teoretické části jsou popsány základní složky dentálních materiálů, čítajících nejběžněji používané dentální pryskyřice. Na straně 12 je popsán princip polymerace MMA na PMMA, avšak v textu se hovoří o iniciačním systému obsahujícím benzoylperoxid, avšak na Fig. 3 je zobrazen dibenzoylperoxid. Další kapitoly, Adhesion, Surface and Interface Interactions a Fracture of Adhevise bond jsou popsány přehledně, ikdyž častokrát s použitím poměrně vágních formulací. Zároveň stejně tak jako v celé práci autor nedodržuje základní typografická pravidla (popis obrázků a grafů, velikost písma u grafů a obrázků apod.). Experimentální část diplomové práce se skládá z popisu použitých matriálů a technik použitých na přípravu a testování vzorků. Zcela tu však chybí popis metodiky k určení obsahu vláken v FRC tyčinkách či pro kontrolu obsahu plniva v jednotlivých PFC kompozitech. Dále zde postrádám bližší materiálovou specifikaci použitých materiálů (barium glass a pryskyřice na přípravu FRC), např. hustotu pryskyřice, velikost částic použitého barnatého plniva apod. V kapitole Inlay Preparation autor hovoří o přípravě dvou rozdílných mezivrstev lišících se jak ve složení tak v tloušťce, avšak není tu zmíněno jak danou tloušťku mezivrstvy meřil, popřípadě zda se zabýval bližší charakterizací mezivrstvy. Za zbytečné také pokládám vkládání obrázků typu Fig. 16 a Fig. 17, Fig. 21 , které dle mého názoru slouží pouze k prodloužení diplomové práce, avšak žádný praktický přínos nemají. Vlastní výsledky měření a jejich diskuze jsou shrnuty na 3 stránkách, sestávajících se ze 3 tabulek a dvou, grafů, z nichž zejména Fig. 25 je naprosto nepřehledný. Vhodnější by bylo Fig. 25 rozdělit na 2 grafy, každý vztažený k jednomu typu mezifáze o různé tloušťce a obsahu plniva v PFC kompozitu, avšak zde by bylo patrné, že chybí údaje o FRC-A kompozitech s obsahem 10 a 40 hm.% bez mezifáze, které by měly být použity jako referenční vzorky. Chybí mi zde také důvod, proč byla jako matrice pro PFC použita pouze směs Bis-GMA/PEGDMA a ne i Gis-GMA/TEGDMA. Na snímcích z SEM bych očekával bližší detail místa porušení, aby bylo možné stanovit průběh tohoto porušení, zda k němu došlo na mezifázi FRC - interlayer nebo PFC - interlayer. Zárověň zde chybí snímky z kterých by se dala stanovit tloušťka mezivrstev. Proč je nárůst pevnosti mezivrstvy rostoucí s větším obsahem plniva a tlouštkou mezifáze? Autor se také zmiňuje o předpokladu exponenciální závislosti nárustu pevnosti na gradientu tloušťky mezivrstvev, očekával bych tedy potvrzení tohoto předpokladu např. grafickým znázorněním závislosti tlouštky mezivrstvy na vazebné pevnosti a vhodným proložením naměřených bodů. Nemohu také zcela souhlasit se závěrem autora, který píše, že složení mezivstvy má velmi velký vliv na smykovou pevnost mezi FRC a PFC, neboť získané výsledky sice ukazují na nárůst smykové pevnosti u vzorků s mezifází ve srovnání těch bez mezifáze, avšak rozdíl v pevnostech mezifáze mezi Bis-GMA/TEGDMA a Bis-GMA/PEGDMA je v rámci chyby měření a k mírnému nárustu dochází až u mezifáze s tloušťkou 0.05 mm. Poslední poznámku bych měl k přílohám, které jsou zcela zbytečné. Vzhledem k celkovému dojmu z diplomové práce s přihlédnutím k faktu, že hlavní cíl práce nebyl zcela naplněn a že zde chybí celá řada měření a širší diskuze získaných výsledků hodnotím diplomovou práci jako dostatečnou. Vladimír Pavelka

eVSKP id 29388