PAVLÍK, D. Ultrazvukový měřič rychlosti toku krve [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Rozman, Jiří

Předložená práce je věnována návrhu ultrazvukového směrového měřiče rychlosti toku krve pracujícího na frekvenci 4 MHz s intenzitou ultrazvuku 100 mW/cm2. Po systémovém návrhu se diplomant přímo věnoval obvodovému řešení jednotlivých funkčních bloků měřiče. Kladně lze hodnotit provedenou SW simulaci obvodového řešení. Podle zadání měla být práce doložena také konstrukčními podklady případné realizace. Předložené podklady jsou však poznamenány malou zkušeností v konstrukční HW praxi. Po formální stránce vykazuje práce rovněž malou zkušenost s realizací výkresové dokumentace. Vlastní text je doplňován neúměrně velkými obrázky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím : dobře.

Posudek oponenta

Čížek, Martin

Předložená práce se zabývá systémovým návrhem směrového meřiče rychlosti toku krve pracujícího na frekvenci 4 MHz s intenzitou ultrazvuku 100mW/cm2 a průměrem ultrazvukového měniče 8 mm. Úvodní část je věnována teoretickému rozboru jednotlivých funkčních bloků zapojení směrového uzv měřiče rychlosti toku krve. Nejprve je proveden výpočet parametrů náhradního schématu piezoelektrického měniče. Dále práce pokračuje návrhem obvodového řešení a výpočty hodnot součástek. Student vycházel ze zapojení publikovaných v odborné literatuře, ze které je korektně citováno. Pro realizaci funkčních bloků oscilátoru, směšovače, převodníku f/U a digitálního voltmetru diplomant použil v současnosti dostupné speciální integrované obvody. U všech obvodů jedná o jejich výrobci doporučená zapojení. V souladu se zadáním navržené zařízení nebylo realizováno. Kladně hodnotím, že byla v softwaru TINA provedena počítačová simulace všech částí zapojení, ve kterých autor prováděl výpočty hodnot součástek: tj. pásmové propusti, fázovacího článku a přizpůsobení měničů. Alespoň teoreticky tak ověřil správnost návrhu uvedených bloků. Výhrady mám k zapojení napájecího zdroje. V násobiči kapacity na str. 45 je chybně zapojen tranzistor T3 v záporné větvi zdroje (záměna emitoru a kolektoru). Další chyba pak spočívá v nepropojení bází tranzistorů T2 a T3 s kondenzátory C52 resp. C63. Zapojení se s těmito chybami nebude chovat jako násobič kapacity, ale jen jako emitorový sledovač, který nebude vyhlazovat napájecí napětí. Celkové schéma zapojení uvedené jako příloha práce bylo pravděpodobně vyexportováno v nízkém rozlišení a popisky součástek jsou na hranici čitelnosti (pozn.: měl jsem k dispozici PDF verzi textu z informačního systému). Návrh desky plošných spojů je publikován tak, že je prakticky nemožné z tištěné podoby práce ověřit jeho správnost: překrývající se popisky součástek, chybí osazovací plán desky zvlášť pro vrchní a zvlášť pro spodní stranu desky, chybí náhled spojů nebo alespoň pájecích plošek v osazovacím plánu. Ve vrchní vrstvě desky jsou v několika případech viditelné zkraty mezi vývody pouzder integrovaných obvodů. Ve spodní vrstvě některé spoje nesmyslně vedou do volného prostoru a nejsou zakončeny žádnou pájecí ploškou. Ke škodě autora spolu s elektronickou verzí práce bohužel nebyl do informačního systému odevzdán žádný zdrojový soubor z návrhového softwaru Eagle se schématem a deskou. To může oprávněně vzbuzovat dojem, že nemožnost ověření správnosti návrhu desky plošných spojů mohla být i autorovým cílem. Přes všechny zmíněné nedostatky považuji zadání práce v podstatě za splněné. Kladně hodnotím přehledně uvedené a jasně vysvětlené výpočty hodnot součástek a vesměs jasná zdůvodnění volby konkrétních součástek a snahu ověřit simulací navržené obvodové bloky. Návrh plošných spojů a technická dokumentace zařízení mají však v kvalitě provedení velké rezervy. Práci DOPORUČUJI K OBHAJOBĚ se známkou D/68 bodů.

eVSKP id 36816