FUSEK, P. Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student Bc. Petr Fusek zpracoval diplomovou práci na téma Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory. Student provedl nanesení tenkých vrstev hydroxidu nikelnatého metodou elektrodepozice pro různě koncentrované roztoky. Nanesené vrstvy proměřil metodou cyklické voltametrie a impedanční spektroskopie. Dále otestoval možnosti nanášení elektrodové hmoty pro alkalické akumulátory na různé substráty. Z naměřených výsledků vybral elektrodovou strukturu s nejlepšími vlastnostmi a využitím elektrodepozice vyrobil kladnou elektrodu experimentálního článku Ni-Zn akumulátoru. Student pracoval aktivně, samostatně a iniciativně. Vzhledem k formě kombinovaného studia neměl ideální časové podmínky pro plnění zadání diplomové práce. Student aktivně navázal na naměřené výsledky předešlých diplomových prací a dále postoupil v řešení problematiky alkalických akumulátorů. Dostupnou literaturu a zdroje informací využíval pouze v omezené míře a některé části problematiky alkalických akumulátorů neovládl zcela. Bc Petr Fusek splnil zadání diplomové práce a jeho práci Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 45/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | E | 10/20 | |
| Využití literatury | E | 5/10 |
Student se ve své práci zabývá problematikou alkalických akumulátorů, konkrétně jejich kladnou elektrodou. Studovány jsou různé způsoby přípravy niklové elektrody a sledování vlivu způsobu přípravy na vlastnosti elektrody. Práce je zpracována v rozsahu 80 stran včetně obrázků, seznamu literatury a příloh. V teoretické části je obecně popsána problematika elektrochemických zdrojů proudu s důrazem na alkalické akumulátory NiCd a NiMH. Zmiňována je také problematika strukturních fází hydroxidu nikelnatého a jejich použití jako kladné aktivní hmoty. Pro účely přípravy elektrod je popsána metoda elektrodepozice a podán souhrn metod vytváření tenkých vrstev. Jsou zmíněny také měřicí metody – cyklická voltametrie a impedanční spektroskopie. Celá tato část práce je bohužel pojata poněkud chaoticky, autor místy přeskakuje z tématu na téma a obsahuje mnoho zavádějících formulací a nepřesností (např. str. 16 „...akumulátor je nezbytné udržovat neustále v nabitém stavu“, str. 16 „NiMH akumulátor je podobný akumulátoru typu NiCd, ale narozdíl od NiCd akumulátoru je jeho záporná elektroda vyrobena ze slitiny absorbující hliník“). Experimentální část obsahuje popis přípravy kladné elekrody pomocí různých postupů a měření připravených vzorků metodami cyklické voltametrie a impedanční spektroskopie. Místo komplikovaného slovního popisu by byla vhodnější přehledná tabulka. Na druhou stranu je spousta informací nedostatečných. Například je zde kapitola pojednávající o tenzidech, nikde však není zmínka o jejich použití při přípravě vzorků či při měření. Grafické zpracování a vnější úprava předložené práce jsou na ucházející úrovni. Některé fotografie jsou zbytečné (např. váhy), popisy grafů nejsou dostatečné, grafy impedanční spektroskopie navíc mají špatný formát zobrazení os. Řazení kapitol je místy chaotické. Celkově však lze říci, že bylo provedeno velké množství zajímavých experimentů a jejich výsledky mohou sloužit náměty pro další studium.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | 15/20 | |
| Odborná úroveň práce | D | 30/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | D | 12/20 | |
| Formální zpracování práce | D | 6/10 |
eVSKP id 35479