MAŇAS, S. Více-výstupové aktivní bloky a jejich aplikace v proudovém módu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Šotner, Roman

Práce měla pojednávat o více-výstupových aktivních blocích a jejich aplikacích, ale student se zaměřil pouze na jeden a to více-výstupový proudový konvejor druhé generace, který je podle něj asi nejvhodnější. Mohl ale alespoň uvést poznámku o existenci dalších typů, jejich zběžný přehled a popis. Po této stránce jsem si od práce sliboval více (např. proudové sledovače a další prvky s více výstupy). Byl vytvořen model aktivního bloku s bipolárními trazistory komerčně dostupných tranzistorových polí, který detailněji analyzoval a jeho behaviorální model 3. úrovně s řízenými zdroji. Aktivní blok použil v několika aplikacích filtrů a oscilátorů. U některých využil možnosti řízení odporu proudového vstupu konvejoru (pomocí Ib proudu struktury) k elektronickému nastavování parametrů aplikace. Jedna aplikace oscilátoru je ověřena i prakticky. Práce poskytuje celkem vyčerpávajícím způsobem množství informací. Je zde trochu zmatku v uspořádání a návrhu aplikací, místy jsou zbytečné chyby a matoucí tvrzení ze zbrklosti a nepozornosti. Např. vztah (73) není v tomto tvaru char. rovnice a je chybně a vztah (75) je opět chybně. Dále je zde několik překlepů a neobratných slovních fomulací. Student využíval konzultace velmi pravidelně, práci věnoval vysoké nasazení, ale jeho reakce na podněty z mojí strany byly celkem pomalé a moc mne nepřesvědčil o schopnosti samostatně řešit složitější problémy. Navrhuji hodnocení D/65b.

Posudek oponenta

Jeřábek, Jan

Práce se zaměřuje především na analýzu tří filtračních zapojení a dvou oscilátorů, jejichž struktury byly převzaty z literatury. Všechny zapojení využívají jako aktivní prvek MO-CCII, o němž je pojednáno v teoretické části. Student však zcela opomněl další aktivní prvky, kterým se měl dle zadání práce věnovat. V práci postrádám alespoň stručný teoretický výklad k probírané problematice (kmitočtové filtry, oscilátory, citlivostní funkce). Student poměrně často v praktické části využívá pojmů "pravděpodobně" a "přibližně". V práci se občas vyskytují nepřesnosti a nejasnosti, např. v rovnici (5) se vyskytuje Rx, přestože ve vztazích, z kterých je (5) odvozeno, se Rx nevyskytuje. Ve schématech zapojení, uvedených v práci, není příliš vhodné uvádět pomocné součástky (např. obr. 27). Spíše než opakování dílčích závěrů k jednotlivým zapojením bych v závěru práce očekával o něco větší nadhled a celkové zhodnocení. Pozitivně hodnotím ověření vlastností jednoho z oscilátorů praktickou realizací. Z formálního hlediska je práce celkem v pořádku, lze nalézt pouze méně významné prohřešky, jako jsou rozsypaný obsah práce, různé tvary zápisu přenosových funkcí, nepříliš dobře čitelné grafické závislosti apod.

eVSKP id 30980