REŽNÁ, A. Typologie obytných budov po roce 1989 na území České republiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2012.
Školitel: Ing. arch Hana Ryšavá, CSc. Název disertační práce: Typologie obytných budov po roce 1989 na území České republiky Teoretická příprava, praktické zkušenosti: Práce vychází z praktických zkušenosti z projekční kanceláře ARCHTEAM, kde doktorandka od roku 2005 pracuje. Hlavní součástí její práce byla právě spolupráce na projektech, které bydlení řešily či řeší. Tato zkušenost přivedla doktorandku k danému tématu. Následně se začala intenzivně zabývat teoretickou přípravou a soustředila se hlavně na město Brno. Zvolená metoda zpracování: Doktorandka pracovala metodou průzkumu a následné analýzy. Pro hodnoceni a vyhodnocení poznatků aplikovala SWQT analýzu. Výběr jednotlivých staveb byl proveden s ohledem na možnosti získat potřebné údaje. Proto bylo pracováno s městem Brnem, i s ohledem na zkušenosti, které mohla doktorandka získat. Splnění stanovených cílů: Cílem bylo získat informace o způsobu bydlení a řešení bytové problematiky v jednotlivých časových periodách a analyzovat převažující vývoj této problematiky v současnosti. Stanovené cíle byly prací splněny. Publikování dílčĺch výsledků disertační práce: Části této práce byly publikovány ve Sborníku vědecké konference doktorandů FA (2009), v časopisech Pěkné bydlení (9/2010) a Pekné bývanie (11-1212010), ve slovenském periodiku Top Stavebné (jar 2010) a v Ročence dřevostaveb 2010 (2011). Viz disertační práce str.145 Předloženou disertační práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě a připomínky k dizertační práci: Jakým způsobem bude doktorandka získané poznatky využívat v praxi a zda bude v teoretické činnosti pokračovat.
viz níže
Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury Poříčí 273/5, 63900 Brno 39 Posudek oponenta dizertační práce Ústav: Ústav teorie Studentka: Ing. arch. Alena Režná Studijní program: Architektura a urbanismus (P3501) Studijní obor: Architektura (3501 V002) Vedoucí dizertační práce: Ing. arch. Hana Ryšavá, CSc. Oponent disertační práce: Ing. arch. Pavel Rada Název dizertační práce: Typologie obytných budov po roce 1989 na území České republiky Hodnocení dizertační práce: 1. Aktuálnost tématu Zvolené téma je vice než akwaini neoot politicke a spoiecenso eonomice promeny ve spoiecnosti po roce 1989 většinově zasáhly mnohé oblasti lidského konáni a života. Oblast architektury a bydlení nevyjímaje. Změny v typologii a přístupu architekta k navrhováni obytných staveb jsou v současné době velmi potřebné neboť kromě individuálních přednášek kolegů na toto téma, neexistuje žádná aktualizovaná práce doložená badatelským úsilím jako práce Aleny Režné. Jiné publikace a elaboráty v oblasti typologie obytných budov datují dobu vzniku dávno před rokem 1989 a jsou z hlediska současných přístupů velmi zastaralé. Používají odborné výrazy a slovník dnes již o mnoho současných výrazů ochuzený a tím v odbornou veřejnosti neakceptovatelný. 2. Zvolená metoda zpracováni Studentka zvolila metodu analýzy pomocí historického exkursu do obytných staveb na území města Brna. Stavby seřadila podle Časových období do tzv. karet domů, do kterých provedla své hodnoceni a srovnání konfrontované s dnešními poznatky z vlastní architektonické praxe. Rozbor každého období, který na závěr provedla, ji zákonitě dovedl k výslednému poznání a k ucelenému komplexnímu pohledu na proměnu historicky zažitých typologických vazeb a změn v postupech při navrhování. 3. Splnění stanovených cílů Studentka velmi citlivě a na základě přesných historických podkladů v disertační práci koriguje názvosloví a postupy při navrhování. Určité principy posiluje a jiné potlačuje s přesným cílem potřeby uspokojit současné trendy při navrhováni obytných staveb. Práce si neklade za cil změnit od základů principy a metodiku navrhováni obytného prostředí, ale na základě srovnáni s vývojovými trendy opřené o stavby z minulých sta let, aplikovat potřebné proměny pro potřeby v přístupu k navrhováni obytných staveb. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Původni výsledky typologie jako vědecké discipliny jsou demonstrovány na historickém průzkumu obytných staveb. Tento podklad slouží autorce jako odrazový můstek pro jeji vlastni posun v poznání a v doporučení směrování typologie jako architektonické disciplíny. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Práce má nespornou odbornou hodnotu, i když posuzovaný vzorek pro bádáni a rozbory byl zvolen na lokalitu jediného města a to města Brna. Je to z logických důvodů uchopitelnosti problematiky a pro její vzájemné vývojové kategorie, které jsou časově místně a regionálně propojené právě s městem Brnem, Orientace je zejména na české a středoevropské prostředí a pro toto prostředí tvorby je také prakticky upotřebitelná a svými výstupy současná a nenahraditelná. 6. Formální úprava disertační práce Z hlediska obvyklýcha předepsaných zvyklostí vědecké práce je forma a grafická úprava v pořádku. Tímto zpracováním autorka přispěla k přehlednosti a k orientaci v textu. Práce je kvalitně vybavena grafickými přílohami - kartami staveb s jednotnou grafikou, které se přímo vážou k danému doprovodnému textu rozborů a analýz. Zjevný záměr autorky byl, použít do karet domů původní zmenšené historické půdorysy, bohužel někdy na úkor čitelnosti těchto podkladů. Základní dispoziční vazby pro orientaci jsou ovšem čitelné a na výsledný dojem formálního hodnocení to nemá zásadní vliv. 7. Publikování dílčích výsledků disertační práce Práce by měla najít pevné místo ve studovnách a knihovnách škol architektury. Je dobrým materiálem pro vzděláváni studentů architektury a historiků architektury. Práce je úzce odborná a zaměřená zejména na české prostředí a na odbornou architektonickou veřejnost v naši zemi. Reálnost publikováni práce a velikosti nákladu z ekonomického hlediska je otázkou pro některou odbornou instituci. Česká odborná veřejnost pravděpodobně nepředstavuje dostatečnou sílu pro komerční vydáni. Reálné je výstupy a závěry práce použit pro publikováni článků v odborných periodikách a pro přednášky na školách architektury. 8. Jednoznačné stanovisko, zda práci doporučuji — nedoporučuji k obhajobě Práci doporučuji k obhajobě Otázky k obhajobě a připomínky k dizertační práci: Vlastní hodnocení práce: Při hledáni pojmu typologie jako vědecké metody, která je základní disciplinou při tvorbě architekta není mnoho aktuálních zdrojů. Jako by pravidla byla jednou vyřčená a nepodléhala proměnám v Čase neměnila se. Alena Režná svou disertační prací uchopila a analyzovala vhodně zvolený segment bytových staveb. Práce prokázala, že typologie prochází procesem proměny a je potřebné pojem v sousledu se společenskými změnami a vývojem společnosti aktualizovat a podrobit odborným rozborům. Je nanejvýš zřejmé, že se proměna v typologických zákonitostech dotýká veškerých staveb nejenom bytových. Autorka chronologicky v souvislostech řadí bytové stavby do logických historicky spjatých celků, aby je následně metodicky podrobila analýze a poukázala na klady a zápory z hlediska základních složek architektury jako jsou urbanismus, provozní a funkční vztahy, estetika, konstrukce a technologie výstavby. Pro historický exkurz posloužily autorce stavby z brněnské lokality zřejmě nejen pro historickou rozmanitost a různorodost bytových staveb, ale zejména z titulu podrobnějši znalosti prostředí. Časové období bylo zvoleno cca 100 let, což je v případě Brna a České republiky velmi pestrý vzorek několika společensko ekonomických proměn s podstatným vlivem na potřeby bydlení. Práce má bohatý přínos nejen pro architekty, ale i pro badatele, stavitele, sociology a historiky architektury. Autorka touto prací jednoznačně prokázala potřebnost poznat zákonitosti v historických a společenských souvislostech tak, aby byla prověřena podstata proměn a z toho plynoucích vazeb s vlivem na uspořádáni bydlení Neznám u nás dílo, které by takto přehledně zvoleným způsobem rozebralo, analyzovalo a porovnalo historii bydlení vůči současným potřebám architektonické tvorby. To, že autorka ve své práci takový rozbor a hodnocení provedla, považuji za hlavní přínos této disertační práce. Studentka jednoznačně prokázala schopnost vědecky a systematicky uspořádat řadu souvislosti a podkladů a interpretovat e do vlastni práce. Vzhledem k tornu, že v typologii bytových staveb neexistuje dostatek pramenů, musela autorka vytvořit vlastni koncept postupu ‚jak tuto problematiku vědecky odborně zpracovat tak, aby se nestala lichou, ale naopak byla potřebnou pro případné další pokračování a čerpání informací. Je zřejmé, že studentka musela prostudovat větší množství staveb a vyhodnotit pouze ty, které do databáze zařadila ‘ako nejvhodnější, jak z hlediska komplexnosti podkladů a vhodnosti pro ucelený segment, tak pro další Propojeni a pochopení. Jedině na tomto velmi pracném a podrobném badatelském úsilí mohla vypracovat předmětnou vědeckou práci, přičemž se jí povedlo sledovat myšlenkovou a vývojovou linii, stanovenou v úvodu práce. Práce bude mít jistě nesporný přínos pro soudobé studium na školách architektury a měla by se stát součástí knihoven na školách architektonického a uměleckohistorického směru, případě podklad pro nové učební texty — skripta. Práci je obtížné cokoliv zásadního vytknout. Pokud by se autorka rozhodla tuto práci dále ve větším nákladu publikovat, tak bych doporučil zvážit, zda dobové půdorysy na kartách domů získané z různých zdrojů pro čitelnost a přehlednost nepřekreslit do stejné grafické podoby. Autorka mohla v závěrečném vyhodnoceni projevit více odvahy a podrobit analýze současné normy a vyhlášky vztahující se k navrhování staveb pro bydleni, včetně zažitého názvosloví. Právě takto pojatá vědecká práce má oprávněni prokázat parametry stárnutí profesních oborových norem, vyhlášek a zažitých standardů a podloženě navrhnout novelizaci konkrétních pojmů a parametrů. Práci jsem prostudoval se zájmem a rozšířil si teoretické znalosti v této oblasti. Proto považuji za dobrý materiál, ak pro vzdělávání studentů, tak i ro architekty a teoretiky architektury. Otázky a náměty k obhajobě: 1. Je nutné v oblasti typologie budov v současnosti stanovovat závazné parametry pro jednotlivé pobytové prostory — obytné místnosti a jejich vazby? Které parametry při navrhováni staveb by měly zůstat definované obecně závaznými předpisy a u kterých by jejich uvolnění, případně zrušení, přineslo pozitivní rozvoj pro architekturu bydleni? 2. Jaký má autorka názor na trendy zpřísňující energetickou úspornost staveb? Jaký vývoj a jaké dopady pro společnost budou mít tyto trendy na tvorbu a stavby pro bydlení? V Brně dne 15.05.2012 Ing. arch. Pavel Rada oponent dizertační práce
Posudek oponenta disertační práce Autor disertační práce: ing. arch. Alena Režná Vedoucí disertační práce: ing. arch. Hana Ryšavá, CSc. Oponent: doc. ing. Martina Peřinková, Ph.D. Škola: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury Studijní program: Architektura a urbanismus (P3501) Studijní obor: Architektura (3501V002) Název disertační práce: Typologie obytných budov po roce 1989 na území České republiky 1. Aktuálnost tématu Typologie obytných budov je téma vysoce společensky aktuální, protože na ní závisí značná část architektonické tvorby vycházející z požadavku trhu. Podstatná část stavební produkce vychází z požadavků obyvatel na bydlení a je tedy velmi žádoucí, aby bytové stavby respektovaly aktuální požadavky a vývoj této problematiky. Složitost tématu vyplývá z širokých souvislostí společenských, geografických, historických, ekonomických a dalších, což má za následek nemožnost získáni jednoznačných a konečných závěrů. Pro Českou republiku je charakteristické, že zejména nestabilní politické a hospodářské prostředí 20. století přinášelo vtéto oblasti rozdílné pohledy a trendy, což se projevilo značnou mnohotvárností a naopak unifikací bydlení. Po roce 1989 revoluční společenský a hospodářský vývoj v zemi přinesl nové neprozkoumané a nevyzkoušené možnosti architektury a stavitelství vycházející z nepředvídatelných a nově formovaných požadavků. Z předcházejícího textu vyplývá, jak důležitou úlohu pro hledání nových trendů ve stavebnictví hraje výzkum jednotlivých typologických disciplín. 2. Zvolená metoda zpracování Výchozím podkladem pro stanovení podkladem pro stanovení cílů bylo zkoumání obytných staveb v časových etapách. Rozbor byl vymezen na čtyři časová období, která byla stanovena na základě významných společenských a politických změn na území současné České republiky. Časová hranice byla dána obdobím vzniku samostatné republiky, přičemž první časová etapa tvoří tzv. „ období meziválečné“. Další časovou etapu tvoří období po 2. světové válce do konce šedesátých let. Následují dvě desetiletí tzv. „normalizace“ 70. a 80. léta 20. století. Poslední etapou je doba posledních dvaceti let dotýkajících se současnosti. V rámci jednotlivých etap jsou rozebírány základní architektonické složky obytných staveb, související s typologií budov — urbanistické vztahy, provozní vztahy a typologie, výtvarná a estetická forma, konstrukce a technologie výstavby. Pro hodnocení a vyhodnocování poznatků byla aplikována SWOT analýza, která spočívala ve vyčerpávající a objektivní charakteristice přednostĺ a slabin zkoumaných objektů. 3. Splnění stanovených cílů Jak je uvedeno v úvodu disertační práce, cílem bylo na základě průzkumu a rozborů konkrétních staveb, ve vybraných historických etapách společnosti analyzovat přístupy k architektonické tvorbě pro bydlení. Smyslem práce bylo podle autorky disertační práce nalézt poučení do budoucna na základě stanovení principů vycházejících z analýzy jednotlivých historických etap. V tomto smyslu byl cíl disertační práce naplněn a SWOT analýzy odpovídajících kapitol názorně demonstrují klady a zápory typologie a architektury bytových staveb. Je možné z nich vyvodit a dopracovat se další analýzou a posléze syntézou k obecnějším závěrům. Stanovené cíle práce byly splněny. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Disertační práce je z podstatné části řešena originálně na základě sběru podkladních materiálů, které nejsou běžně dostupné, a proto není pochyb o původnosti a také o původnosti výsledků práce. Bytové stavby a problematika bytové výstavby je často řešenou otázkou ve vědeckých výzkumech, avšak rozmanitost její problematiky nabízí mnoho otázek, které je vhodné řešit a zkoumat. Můžeme tedy konstatovat, že výsledky řešení vědeckého problému jsou původní. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Analýza typologie bydlení, prakticky za uplynulých 100 let, je velmi žádoucí a je vhodným podkladem pro další práci, která by vyhodnotila výsledky vyplývající pro současnou a budoucí generaci konkrétněji. Mohla by tak jasně poukázat a definovat nejnovější trendy a vývoj typologie bydlení, což by přineslo základ dalších vizí pro investory, architekty a další účastníky procesu výstavby. Je velmi vhodné, aby práce tohoto typu byly publikovány nejen v odborných publikacích, což je nepochybně záměr disertací práce, ale také v publikacích populárně naučných a mezioborových. Právě srovnávací metody, které jsou podkladem pro jasně definované souvislosti je pro tento účel nutné zjednodušit pro jednoznačnou srozumitelnost. Tímto způsobem je naplňován prvotní účel vědecko-výzkumných prací. Předkládaná disertační práce je významnou pro další rozvoj vědního oboru a praxi. 6. Formální úprava disertační práce Předkládaná disertační práce splňuje všechny formální požadavky na flĺ kladené. Struktura práce je jasně a logicky členěna, přičemž jsou respektována aktuální pravidla pro psaní vědeckých prací. Zpracování celého dokumentu je pečlivé a důsledné a grafická úroveň je vynikající. 7. Jednoznačné stanovisko oponenta Ve smyslu ustanovení Studijnĺho a zkušebního řádu doktorského studijního programu doporučuji disertační práci k obhajobě před komisí pro obhajobu disertační práce a po úspěšném zodpovězení připomínek a námitek v průběhu obhajoby, udělit paní ing.arch. Aleně Režné vědeckou hodnost Ph.D. Připomínky a náměty: 1. Je otázkou, zda název práce vymezující období po roce 1989 plně odpovídá jejímu obsahu, protože v podstatě je stejnou formou výzkumu řešeno celé období posledních sta let. 2. Co jednoznačně vyplývá z provedených analýz? 3. Jakým směrem a proč se bude typologie obytných budov vyvíjet? 4. Je možné provést srovnání SWOT analýz jednotlivých období?
eVSKP id 37796