MAREK, T. Chrom a jeho specie ve složkách životního prostředí, zejména v akvatickém ekosystému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na studium specií chromu v jednotlivých složkách životního prostředí, zejména na jejich osud v akvatickém ekosystému. Práce je rešeršního charakteru, pro její zpracování využil student 39 literárních odkazů jak internetových, tak i časopiseckého typu. Formální stránka práce a její logiské členění je v souladu s požadavky kladenými na tento typ prací. Po obsahové stránce převažují informace o jednotlivých chemických sloučeninách chromu a jejich zdrojích, bylo by potřeba většinovou část práce zaměřit na problematiku osudu chromu v životním prostředí, z čehož plyne i další studium odborné literatury, které mohlo být intenzivnější. Při celkovém hodnocení konstatuji, že bakalářská práce splňuje veškeré požadavky kladené na tento typ prací a hodnotím ji celkovou známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | C | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
Bakalářská práce je rešeršního charakteru a zabývá se chromem a jeho specií v životním prostředí a zaměřuje se na akvatický ekosystém. Polovina rešerše je věnována chromu a jeho sloučeninám a této části je věnováno cca 20 stran, v kterých jsou uvedeny sloučeniny, jejich základní charakteristiky a zdroje a využití chromu v průmyslu. Další část práce je zaměřena na výskyt chromu ve složkách životního prostředí, přičemž akvatické složce je pozornost zaměřena pouze na cca 6 stran. Zcela v práci chybí analytické stanovení chromu. Práce je v rozsahu 32 stran, a je doplněna tabulkami a obrázky. V některých částech chybí návaznost na další část (odstavec), některé odstavce nemají logickou návaznost na další informace, zejména v částech, kde jsou využívané informace z článků. Literárních zdrojů je celkem 39 různého charakteru. Z pohledu anorganické chemie, oblasti průmyslu a technologie jsou používány velmi staré zdroje (r.1971, 1974). V důsledku použití zastaralých zdrojů se vyskytují v práci nepřesnosti (př. fosfatizace), např. koncentrace chromu v zemské kůře (není přibližně stejná jako u chloru), povrchové úpravy materiálů a jiné. Také z tohoto důvodu již nelze považovat za hlavní aktuální zdroje Cr6+ v některých odvětví průmyslu, v kterém bylo v r. 2001 zakázáno používat Cr6+. V práci je minimum překlepů a po formální stránce je v pořádku. Připomínky k práci: - na str. 7, kapitola 2.1.1. je nepřesnost a špatné srovnání obsahu chromu v zemské kůře, - kapitoly 2.1 a 2.2, 2.3 se zabývají sloučeninami, u kterých chybí údaje o toxicitě, věty začínají slovesem : je … - str. 15, tab. 4, nesjednocené řády, v nadpisu je LC50 Cr6+ a v tabulce je pak Cr3+, - str. 17 a 18 z důvodu zastaralých zdrojů se vyskytují nepřesnosti - str. 22, obr. 8 je s anglickým popisem - str. 27, obr 9 je zcela obecné schéma vstupu nebezpečných látek do lidského organismu, není to obrázek přímo pro chrom - zdroj 20 z r. 1963 je příliš zastaralý pro současný trend povrchových úprav materiálů - v celé práci není objasněn pojem specie Přes veškeré připomínky bakalářská práce splňuje požadavky na tento typ prací a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením dobře (C).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | C | ||
| Kvalita zpracování výsledků | D | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Využití literatury a její citace | E | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 36752