BÍLEK, J. Analytické metody využívané při sledování kontaminace životního prostředí v souvislosti s těžbou uranových rud [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Bakalářská práce rešeršního charakteru je v souladu se svým názvem zaměřena na analytické metody využívané při sledování kontaminace vod související s těžbou uranových rud. Tato otázka je v našem regionu aktuální, neboť se v lokalitě Dolní Rožínka nachází důl Rožná, kde se stále těží uranová ruda, a důl Olší, kde již těžba byla utlumena. Významné riziko pro životní prostředí pak představuje chemická úpravna vytěžené rudy v Dolní Rožínce. Práce se v úvodní části zabývá obecnými otázkami kontaminace životního prostředí s důrazem na problematiku vod, popisuje rovněž radioaktivitu včetně biologických účinků ionizujícího záření. V další části je pozornost věnována analytickým metodám využívaným při analýze kontaminantů souvisejících s těžbou a chemickou úpravou uranových rud. V příloze jsou pak uvedeny výsledky monitoringu vybraných kontaminantů v důlní vodě v lokalitě Drahonín prováděné laboratořemi GEAM v Dolní Rožínce, a rovněž i dlouhodobé trendy obsahu radioaktivních látek ve vodních tocích Loučka a Hadůvka. Hodnotím kladně přístup autora práce k zadanému úkolu, a to od samého počátku, neboť téma bakalářské práce si víceméně navrhl sám a k jejímu vypracování přistupoval aktivně, s potřebnou mírou samostatnosti, přičemž využíval konzultací v míře dostatečné. Tomu odpovídá i hodnocení v jednotlivých kritériích, kdy Využití poznatků z literatury a Závěry práce a jejich formulace hodnotím stupněm velmi dobře/B, všechna ostatní kritéria hodnotím stupněm výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předkládaná bakalářská práce se zabývá možnými analytickými metodami stanovení kontaminace životního prostředí v souvislosti s těžbou uranu. Bakalářská práce má 48 stran. Po úvodu je uveden cíl bakalářské práce a poté následuje teoretická část, která je rozdělena na osm základních podkapitol. V první podkapitole jsou definovány složky životního prostředí, popřípadě jejich rozdělení a složení. Následuje podkapitola, kde je charakterizována radioaktivita a jednotlivé druhy záření. Další podkapitola je věnována jednotlivým analytickým metodám. Autor pokračuje charakterizací radioaktivních prvků (uran, radium, radon) na niž navazuje využití už zmíněných analytických metod z předešlé podkapitoly. Následuje charakterizace kovových prvků (Mn a Fe) a taktéž metody jejich stanovení. Poslední podkapitola se zabývá potenciometrickým měřením pH. V závěru jsou shrnuty metody používané v Dolní Rožínce pro stanovení výše uvedených radioaktivních prvků a zhodnocení nejcitlivějších metod, které momentálně využívány nejsou z finančních důvodů. Součástí bakalářské práce je dále seznam použité literatury (bylo použito 36 zdrojů) a seznam použitých zkratek a symbolů a přílohy. V předkládané bakalářské práci se vyskytli některé nedostatky: 1) Některé věty postrádají správné skloňování, př. str. 7 „...způsobují negativně na kvalitu...“ a další podobné na str. 19 a 20. V textu se vyskytují i překlepy, ale velice zřídka. Na str. 15 chybí část věty „...vysokou teplotu z ???...“ 2) Myslím si, že je zbytečné uvádět všeobecně známé věci, např. co je to atmosféra a z kolika procent jakého prvku se skládá, totéž i pro ostatní sféry. Pokud to autor uvádí měl by to rozvést už do hlubší roviny. 3) Charakterizace jednotlivých analytických metod je výborná, jediná formální připomínka, na str. 13 a 17 jsou u obrázků uvedeny anglické popisy, kdežto u ostatních obrázků české, měly by být sjednoceny. 4) Podstatná část práce je věnována uranu, proto si myslím, že by bylo užitečné tento prvek lépe charakterizovat, uvést fyzikálně-chemické vlastnosti prvku, tato podkapitola 6.1.1. je velice stručná a né zcela vypovídající. Na druhou stranu si myslím, že uvádění dalších prvků jako je Mn a Fe je již zbytečné (jelikož je tato problematika probrána velice stručně). Taktéž mi uniká souvislost poslední kapitoly a to Stanovení pH potenciometricky. 5) Autor má uvedeno v seznamu literatury 36 zdrojů, přičemž 15 zdrojů je z internetu (pokud je to možné, je vhodné zdroje vyhledat a uvést citaci celé publikace). Uvedení webových stránek v tak hojné míře nepůsobí nejlepším dojmem. 6) V příloze má autor uvedeno několik tabulek s naměřenými daty poskytnuté z Dolní Rožínky. Bohužel postrádám jakýkoliv komentář k těmto tabulkám a případný závěr. Mohl by je autor shrnout nyní? I přesto je předkládaná bakalářská práce výsledkem rozsáhlé literární rešerše a je zpracována pečlivě. Předkládanou bakalářskou práci hodnotím známkou B a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 36733