BYSTŘICKÝ, D. Organické materiály pro aplikace v bioelektronice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Weiter, Martin

Práce Davida Bystřického se věnuje charakterizaci vlastností nových organických polovodičů s důrazem na jejich elektrické vlastnosti a další vlastnosti, které jsou důležité pro jejich potenciální uplatnění v bioelektronice. Z teoretického i experimentálního i hlediska se jedná o náročnější téma, protože student se musel seznámit s pokročilejšími teoriemi popisu vlastností organických polovodičů a metodami jejich charakterizace. Jak je doloženo v rámci bakalářské práce obojí uspokojivě zvládl. Přínos Davida Bystřického vidím především v samotné experimentální charakterizaci materiálů, která přinesla celou řadu zajímavých výsledků. Protože se jedná o nové unikátní materiály, přináší v tomto ohledu práce nové originální výsledky. Slabší částí je potom především vyhodnocení a interpretace těchto výsledků. Student jen málo využíval pro vyhodnocení získaných experimentálních dat poznatky z literatury, což by napomohlo jejich lepší intepretaci. V přístupu studenta jsem postrádal větší systematičnost a promyšlenější postup, což se projevilo jak při dodržování stanoveného harmonogramu, tak zejména při následném vyhodnocování a interpretaci experimentů. I když se student v tomto ohledu nevyhnul chybám, lze celkové výsledky a závěry práce považovat za správné a odborně relevantní. Přes výše uvedené výhrady proto mohu konstatovat, že student naplnil požadavky specifikované v zadání bakalářské práce a že práce splňuje požadavky kladené na tento druh práce. Bakalářskou práci proto doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Vala, Martin

Práce předkládaná studentem Davidem Bystřickým s názvem „Organické materiály pro aplikace v bioelektronice“ se zaměřuje na velice aktuální téma studia vztahu mezi molekulovou strukturou a elektrickými vlastnostmi organických polovodičů. Práce detailněji rozpracovává možnost ovlivnění transportu nosičů náboje pomocí změny v uspořádání molekul organických polovodičů v pevné fázi. Tyto změny by měly být vyvolány pomocí zvýšení teploty při přípravě tenkých vrstev organických polovodičů. Úvod je velmi stručný (1/3 strany) a nepřináší konkrétnější vymezení zkoumaného problému. Teoretická část se zaměřuje na představení vlastností organických polovodičů a popis organického polem řízeného tranzistoru, který je v práci použit jako modelové zařízení organické elektroniky. Vzhledem k tomu, že se práce věnuje elektrickým vlastnostem organických polovodičů, chybí mi zde podrobnější popis elektrické vodivosti a mechanismu transportu nosičů náboje v těchto materiálech. Dále zde chybí rešerše používaných materiálů a zejména, vzhledem k zaměření experimentální části, přehled a srovnání možností změny uspořádání pevné fáze takovýchto materiálů. Práce čerpá z přiměřeného počtu zdrojů (23 citovaných prací), z toho je ale 5 diplomových a bakalářských prací. Citace navíc často nejsou uváděny správně. V experimentální části jsou nejprve popsány použité metody přípravy a charakterizace. Informace zde uváděné jsou často obecného charakteru popisující princip metody (a tedy nepatří do experimentální části), ale zejména neobsahují důležité konkrétní informace o použitých přístrojích a jejich nastavení, např. není nikde uvedeno, za jakých podmínek byly vrstvy připravovány (tlak, rychlost depozice, otáčky apod.). Přitom tyto informace jsou klíčové vzhledem k zaměření práce. Následuje popis prováděných experimentů za účelem zjištění termické stability, zjištění teplot tání a případnou existenci polymorfů. Největší část experimentální práce je věnována charakterizaci pohyblivostí nosičů náboje v závislosti na teplotě žíhání vrstvy organického polovodiče. Navržené postupy a experimenty jsou logické a dobře odůvodnitelné. Nicméně závěrečná diskuse je velmi kusá a omezuje se pouze na popis získaných výsledků bez náznaku zobecnění a případných doporučení, které ze zjištěných poznatků vyplývají. Velké výhrady mám k úrovni jazykového zpracování, formální úpravě a způsobu prezentování zjištěných pozorování formou grafů. Práce obsahuje nepřeberné množství těchto nedostatků, např. se objevují počeštěné anglické termíny, nespisovné, či nevhodně použité výrazy, typografické prohřešky, hrubé chyby, překlepy, nesprávné (opakující se) popisy grafů, chyby v rovnicích, atd. Celá řada formulací je příliš zjednodušujících a v konečném důsledku nesprávných, což ukazuje na ne zcela hluboké pochopení studované problematiky. I přes uvedené nedostatky práce dle mého názoru splňuje nároky kladené na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 108453