CHADIMA, J. Možnosti vázání chloridových iontů v prostředí alkalicky aktivované strusky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Student Jan Chadima ve své bakalářské práci sledoval, do jaké míry se chloridové ionty zachytávají v matrici na bázi alkalicky aktivované strusky a zda se tomu tak děje také tvorbou pevných hydratačních produktů. Než se však mohl této problematice věnovat, bylo třeba učit vhodnou metodiku stanovení chloridových iontů jak v roztocích, tak v původně pevných vzorcích, a vyřešit některé problémy, které se během práce objevovaly. To se podařilo díky konzultacím, ale také díky velmi preciznímu přístupu studenta během přípravy vzorků a zejména při jejich úpravách k titracím i při titracích samotných. Pečlivost studenta v těchto ohledech byla příkladná. V řešené problematice se student dobře orientoval a získané výsledky dokázal kriticky zhodnotit i diskutovat. Jenom je škoda, že se nepodařilo větší část experimentů zahájit ve větším předstihu tak, aby bylo možné provést ještě některá doplňková dlouhodobá měření a případně ještě některá měření zopakovat. Také by to chtělo o něco více času na vlastní sepsání práce, která v průběžných verzích obsahovala řadu hrubých gramatických chyb a místy i faktických nedostatků. Celkově jsem ale byl s prací Jana Chadimy velmi spokojen, a proto jej hodnotím výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | C | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce Jana Chadimy se zabývá možností vázání chloridových iontů v prostředí alkalicky aktivované vysokopecní strusky. Práce je svým tématem vysoce aktuální, neboť řeší záchyt chloridových iontů v matrici alkalicky aktivovaných materiálů, což má přímou souvislost s použitím ocelové výztuže v těchto netradičních a stále více se rozvíjejících anorganických pojivech. Teoretická část práce je sepsána velmi čtivou formou. Student čerpal jak z české, tak především ze zahraniční literatury. K této části práce si však nemohu odpustit několik připomínek. Tato kapitola obsahuje několik překlepů, což nepovažuji za zásadní problém, nicméně špatně uvedené zkratky analytických metod (RXD namísto XRD), či jejich zkomolené názvy („rentgenová difrakční fluorescence“) kazí dobrý dojem jinak dobře odvedené práce. Experimentální část přehledně mapuje metodiku práce, jakožto i použité analytické metody. V této části však postrádám chemické složení používaných vstupních surovin (struska, metakaolin, alumina, odprašky). Výsledky práce jsou adekvátně popsány a okomentovány. Závěry z výsledků měření jsou většinou výstižně diskutovány, nicméně se zde objevují i nepodložené spekulace týkající se adsorpce chloridových iontů na strukturu CSH gelu, což však nebylo ověřeno. Bakalářská práce je však i přes zmíněné připomínky kvalitně vypracována, a proto ji hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 113323