Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Pospíšil, Jan

Student Stevan Gavranović zpracoval bakalářskou práci na téma „Perovskitové materiály“. Perovskitové materiály nachází stále častěji uplatnění v různých aplikacích (detektory, fotovoltaické články, světlo emitující diody atd.), nicméně některé otázky ohledně těchto materiálů zůstávají stále nezodpovězeny (ať už je to otázka stability, toxicity, transportu náboje atd.). Studium základních fyzikálně-chemických procesů probíhajících v samotných perovskitových materiálech je tak nezbytné z pohledu současného základního výzkumu. Hlavním cílem této práce tak byla syntéza dvou typů perovskitových monokrystalů (hybridního organicko-anorganického monokrystalu MAPbBr3 a kompletně anorganického monokrystalu CsPbBr3) a srovnání jejich elektrických vlastností především z pohledu pohyblivosti nosičů náboje za tmy a za světla. Veškeré výsledky svých experimentálních činností si student zpracovával sám, stejně tak i celou bakalářskou práci – ta je sepsána celkově na velmi dobré úrovni. Velice pozitivně hodnotím zejména ochotu upravit veškeré převzaté obrázky z literatury v teoretické části této práce do českého jazyka. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením výborně (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Zmeškal, Oldřich

Student se v rámci své bakalářské práce zabýval přípravou perovskitových krystalů. Metodou inverzní teplotní krystalizace (ITC) připravil dva typy krystalů: anorganické CsPbBr3 a organicko/ anorganické MAPbBr3 a proměřil jejich základní vlastnosti. V práci uvádí difraktogramy připravených krystalů, závislost relativní permitivity na frekvenci, ze které stanovuje dielektrickou konstantu krystalu nezbytnou pro výpočet pohyblivosti z měřených volt-ampérových charakteristik. Práce má přehlednou strukturu, v teoretické části je uveden historický přehled vývoje perovskitů a jejich vyústění do fotovoltaických aplikací. Experimentální část je pak velice stručně věnována přípravě krystalů a diskusi získaných výsledků.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

Na str. 22 je velice stručně popsána příprava perovskitových krystalů obou typů. Postrádám však detailnější popis (jednotlivé kroky přípravy), ten je odkázán na literaturu, která nemusí být běžnému čtenáři dostupná. Můžete detailněji popsat postup, který jste použil.
Z popisu obrázků difraktogramů na str. 29 a 30 není zřejmé, že experimentální data byla změřena na vámi připravených krystalech (i když v textu to je uvedeno). Podílel jste se na měření spekter?
V práci jste zavedl termín "dielektrická permitivita", který se téměř nepoužívá. Častěji se setkáme s temínem "dielektrická konstanta" (viz str. 27), resp. relativní permitivita. Jaký je mezi těmito veličinami rozdíl?
Na obr. 24 a 25 jsou uvedeny V-A charakteristiky a je diskutován jejich tvar. Připomínku mám k jejímu popisu na str. 32. Monoenergetická past se vyznačuje strmostí logaritmické závislosti V-A charakteristiky m=2. Ve skutečnosti se zřejmě jedná o exponenciálně distribuované stavy, které přecházejí do oblasti se strmostí m=2. Pokud však není změřena aktivační energie, nejsme schopni říci, zda se jedná o monoenergetickou past nebo o stavy transportního pásu (Mott-Gourneyho zákon). V práci je předpokládáno, že pro oblast se strmostí m=2 se jedná právě o tento případ a lze tedy určit mikroskopickou pohyblivost. Pokud by tomu tak nebylo, byla by stanovená pohyblivost driftová.