ŠÁLEK, J. Řídicí systém stroje na výrobu speciálních pružin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Jako hodnotitel se musím hlásit k tomu, že jsem ze staré školy a titul inženýr stále vnímám jako odvozeninu ze slov „motor“ a „stroj“. Navrhnout stroj, který automaticky funguje a vypadávají z něho výrobky, je téma, které mě oslovilo a rád jsem se stal vedoucím této bakalářské práce. S uspokojením jsem sledoval, jak student Jan Šálek při práci předvádí znalosti nejen v oboru automatizace, ale i vizi mechanické konstrukce, schopnosti volby elektrických komponentů a jejich zapojení. Disciplína, zodpovědný přístup a myšlenková invence, to byly hlavní znaky práce hodnoceného studenta. Pracoval samostatně, na pravidelné konzultace přicházel vždy s nápady, nikoliv jen pro rady. Pokud se týká automatizace, použil přiměřené technické prostředky, tedy PLC a operátorský panel, bez problémů se naučil programování těchto přístrojů a také jejich datovou komunikaci. Za nejnáročnější část projektu pokládám výběr, zapojení a nastavení servomotorů a jejich řídících jednotek. Parametrů, které je třeba programově nastavovat, je více než 100. Tady student projevil schopnost pracovat s literaturou, protože jinde potřebné informace k dispozici neměl. To, že vlastní stroj nebyl v termínu mechanicky dokončen, není vinou studenta, a nikterak to neznehodnocuje úsilí, nasazení a znalosti, které při práci prokázal. Podle mého soudu splnil zadání v plném rozsahu.
Zadáním bakalářské práce bylo vytvoření struktury řídicího systému a řídícího programu v systému SMATIC pro výrobu speciálních pružin, který zahrnuje v sobě jak řídící část, tak i vizualizační část výrobního stroje pružin. V práci je obecně popsán programovatelný automat Siemens - Simatic S7- 200, komunikace tj. MODBUS komunikace a sériová linka RS485, dotykový panel Siemens TP177 micro s vývojovým prostředím WinCC flexible micro. Všechny tyto prostředky byly použity standardním způsobem pro vyřešení zadané problematiky, Autor se také podrobně věnuje použití servomotorů řady EMJ pro polohovací aplikace s řídící jednotkou. Chybou je, že autor neuvádí alespoň slovně nezbytné DI/DO připojené k PLC. Bez těchto vstupů a výstupů nelze ověřit správnost nasazení daného automatu. Při popisu algoritmu řízení včetně komunikace se omezil na velmi stručný popis. Uváděný vývojový diagram dává ucelený přehled o celkové činnosti, který je doplněn o znázornění ovládání stroje pomocí šesti obrazů. Popis obou typů komunikací je zpracován podrobně. Popis řídícího programu mohl být podrobněji rozebrán s ohledem na různé režimy činnosti výrobního stroje. Zadání práce bylo splněno s minimálními nároky na vybavení řídicího systému. Z předložené bakalářské práce vyplývá, že autor vytvořil souhrn návrhů pro praktickou realizaci stroje na výrobu specifických pružin. Autor dílčím způsobem ověřil správnost řešení. Celkovou správnost nemohl ověřit pro chybějící dílčí mechanické části.
eVSKP id 52470