LANGER, F. Důvody nízké adopce operačních systémů Linux na stolních PC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem práce pana Filipa Langera bylo identifikovat hlavní důvody nízkého rozšíření linuxových distribucí na osobních počítačích. Autor během semestru konzultoval velmi sporadicky a je nutno vyzdvihnou samostatnost, se kterou se daného úkolu zhostil. Krom rešerše literatury a, i vzhledem k velmi dynamickému charakteru této problematiky, zejména webových zdrojů, připojil z vlastní iniciativy i praktickou část práce ve formě dotazníkového šetření. Po formální stránce práce vykazuje jisté nedostatky v podobě proměnlivého horního okraje a zarovnání obrázků, nicméně všechny předepsané náležitosti a seznamy jsou přítomny a citační aparát je použit ve většině případů správně. Z jazykového hlediska se jedná o relativně zdařilou práci, jež je psána populárně naučným stylem (větší míra formálnosti by jí zcela jistě prospěla) bez výraznějších gramatických chyb. Přirozeně se vyskytují chyby zejména ve členech a v interpunkci, nicméně lze nalézt i závažnější prohřešky, které místy vedou i ke ztrátě koheze textu. Nicméně z jazykového hlediska lze práci ohodnotit na B. Obsahová stránka práce je relativně složitá na posouzení. Setkáváme se tu s relevantními informaci, které jsou vzápětí vystřídány informacemi s tématem souvisejícími jen okrajově. V některých případech např. kap. 2.3 Programs and applications, není zcela jasná metodika výběru oněch programů a celá kapitole působí jako shluk náhodně vybraných programů (a to přesto, že byla autorem 2x přepracována). Rovněž zamýšlený výsledek celé práce, tedy ony důvody nízkého rozšíření Linuxu na desktopech lze nalézt jednak v kapitole 3.3 Důvody nízkého rozšíření, která uvádí tři důvody nicméně celá je spíše polemikou o nich, v kapitole 4.4 Výsledky průzkumu zejména v nejrelevantnější otázce č.13 (str. 34), která však překvapivě není v závěrech z průzkumu (kap. 4.5) vůbec zmíněna a v kapitole 5. Závěr. Nicméně, de facto nikde v práci nelze nalézt jejich ucelené vyjmenování podpořené citacemi literatury a zároveň empirickými daty. Obsahově práce na jedné straně působí povrchním dojmem, na straně druhé je zde i patrna autorova snaha dobrat se hmatatelného výsledku empirickou cestou, která však narazila na další úskalí. Provedené dotazníkové šetření v sobě totiž skrývá mnohé nedostatky a to zejména nevyváženost dotazované skupiny jak z genderového ta zejména pak věkového rozložení, jež autor sice konstatuje (a v kap. 4.5 uznává, že snižuje hodnotu výsledků), nicméně nijak jej ani nekomentuje ani neuvádí možné důvody. Rovněž 44% podíl IT profesionálů výsledek pravděpodobně do značné míry ovlivnil. Je tedy otázkou, do jaké míry je tudíž dotazovaná skupina respondentů skutečně reprezentativním vzorkem populace. Závěrem lze konstatovat, že autor prokázal schopnost vyhledat a analyzovat literaturu, uskutečnit sběr dat a provést jejich analýzu. Cíle práce byly víceméně splněny, i když s výtkami. Proto doporučuji práci k obhajobě a doporučuji známku C.
Z hlediska obsahu se hlavní problém týká metodologie - je nutno upřesnit a v průběhu výzkumu ošetřit, jakým způsobem byli vybráni respondenti, obzvláště vzhledem k tomu, že se autor dle svých slov snažil zajistit různorodost zkoumané skupiny. Zmíněny jsou v tomto ohledu toliko sociální sítě, tedy pouze médium, které bylo použito pro šíření a vyplňování dotazníků. Nabízí se tedy závěr, že zkoumaný vzorek byl sociální bublinou tvořenou přáteli autora na sociálních sítích a jejich přáteli. Prvních tři až čtyři grafy jsou interpretovány stejným způsobem jako grafy ostatní, přičemž se však jedná o popis použitého statistického souboru. Jakožto výsledek by je bylo možné rozebírat snad jen při demografickém zkoumání souboru autorových přátel na sociálních sítích. Nabízí se také otázka, zda silnější motivaci k vyplnění dotazníku nepociťovali uživatelé Linuxu, neboť kritizovat OS Windows (a obecně mainstream) je svým způsobem módní. Vzhledem k možným zkreslením by bylo užitečnější orientovat se kvalitativním směrem a poskytnout otevřenější prostor pro odpovědi a na jejich základě se detailněji pídit po důvodech - o těch jsem se dověděl poměrně málo. Celkově také postrádám v práci více tržně-ekonomického pohledu na věc, neboť hlavní otázka, již si práce klade, je formulována marketingově, ačkoliv odpovědi samozřejmě mohou být z valné části technického charakteru. Text je uspořádán poměrně logicky, nicméně bylo by dobré lépe propojit úvodní, “teoretickou” část s částí výzkumnou a vyjasnit, jakým způsobem z ní vyplývá volba otázek v průzkumu. Jazyková úroveň práce je na pováženou. Mezi největší nedostatky patří (ne)používání členů (zejména člen určitý při postmodifikaci, “deal with topic of …”). Poměrně často jsou použity nesprávné a zavádějící výrazy (“connect Linux” místo “associate”, “few” namísto “a few”) včetně tzv. zrádných slov jako např. “actualities” nebo “dispose of”; nezřídka jsou použity nesprávné předložky (“rise on popularity”, “apply on”). Protivné je psaní čárky před spojkou “that”; vyloženě matoucí je pak psaní čárek u restriktivních vztažných vět. Gramaticky správný, ovšem čtenářsky nepřívětivý je způsob uvádění nových témat na začátku odstavců, který budí dojem, že nový odstavec vypadá jen jako další názor v pokračující diskuzi na téma předchozí - čtenář pak marně pátrá v paměti či v textu po předchozí zmínce.
eVSKP id 119356