HURNÍK, J. HMI aplikace v prostředí Android komunikující pomocí OPC UA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem práce pana Hurníka bylo vytvořit systém pro demonstraci spojení PLC Siemens a Android aplikace prostřednictvím komunikační technologie OPC UA. Jako reálný řízený systém posloužil laboratorní model vrtačky, který studenti používají v laboratořích. Práce je po odborné stránce na dobré úrovni. Autor se dokázal zorientovat v programovacím prostředí Java a také v možnostech technologie OPC UA. Pan Hurník pracoval samostatně a až ke konci semestru využíval konzultace pro zkorigování své práce. Autor využívá jako cílovou platformu mobilní telefon s defaultním OS Android namísto Raspberry PI z praktických důvodů po dohodě s vedoucím, takže uvedl pouze postup instalace OS Android na RPI. Část testování aplikace působí nekonzistentně, protože se student dostal díky dílčím technickým problémům do časové tísně a zmíněnou část poslední kapitolu dodělával po naléhání vedoucího až v posledních týdnech. Celkově hodnotím práci jako zdařilou a přínosnou, a proto navrhuji B (83b).
Náročnost zadání bakalářské práce pana Jakuba Hurníka pokládám za přiměřené po stránce odborné i časové. Část práce má být využita jako vzorová úloha pro výuku a z tohoto pohledu pokládám téma za aktuální a přínosné. V první kapitole student stručně uvádí koncepci řešení a stanovuje cíle, které chce ve své práci dosáhnout. Jak se ukazuje dále, byl to rozumný krok, který posloužil logickému sledu a dobré čtivosti bakalářské práce. Student tady neuvádí jeden důležitý cíl, nebo význam zadání, a sice že zadání směřuje k real time prezentaci výkonnostních ukazatelů výroby, což je jeden z požadavků vize Průmyslu 4.0. To pokládám za pozitivní přínos jeho práce. V zadání je cíl práce rozdělen do 5 bodů. První bod ukládá studentovi realizovat připojení laboratorního modelu „Vrtačka“ na PLC S7-1500 a v prostředí TIA Portal vytvořit řídicí program pro vrtačku. V dalších bodech jsou uvedeny další cíle, z nichž každý přispívá do celkové koncepce zadané bakalářské práce. Myslím, že student udělal dobře, když obsah pěti stanovených cílů strukturálně uspořádal tak, aby bylo dosaženo dobré srozumitelnosti a návaznosti popisovaných řešení. Předesílám, že všech pět bodů zadání splnil, jen v jiném pořadí. Prostředky, technické, hardwarové i softwarové, které v dalším řešení použil, popisuje student v kapitole 2. Popis je vyvážený, srozumitelný a obsahuje v dostatečné míře informace potřebné pro pochopení textu dalších kapitol. V následující kapitole 3 se student věnuje vlastnímu řídicímu programu modelu vrtačky. Program vytvořil ve vývojovém prostředí Simatic STEP 7 v SW rámci TIA Portal. V textu práce uvedl stavový diagram programu a dvě ukázky kódu v jazyce LAD, reprezentující manuální a automatický režim řízení. Celý kód je v elektronické příloze na CD. Konfiguraci rozhraní OPC UA, taktéž realizovanou v TIA Portal popsal v samostatné následující kapitolce. Jako počítač, na kterém bude implementován OS Android a v něm požadovaná HMI aplikace, zvolil bakalář jednočipový počítač Raspberry Pi 3+. Implementaci popsal v kapitole 5. Stěžejním úkolem bakalářské práce bylo vytvoření HMI aplikace pro OS Android. Student tuto úlohu popsal v samostatné kapitole 6. Řešení vlastního HMI na mě udělalo dobrý dojem. Student je zřejmě dobrý programátor a dokázal využít stavební prvky tak, aby jeho práce byla co nejefektivnější. Předvedl dobrou práci v prostředí Android Studio, v implementaci potřebných knihoven a v tvorbě vlastní logiky HMI aplikace. Řešení i realizace HMI aplikace jsou dobře popsány a demonstrovány. Testování vytvořené aplikace HMI Android student realizoval v několika variantách, které popisuje v kapitole 8. Z popisu se dá usoudit, že aplikace je funkční, nicméně student uvádí některé nedostatky, které by mohly být předmětem dalšího řešení. Kardinální výtkou práce pana Hurníka je způsob zápisu názvů a zkratek. Příklad: OPC UA, Opc Ua, opc ua střídá zcela nahodile a dokonce i v jednom odstavci. To se týká i dalších zkratek. Chybně uvádí v kap. 3.2: „OB1 se spustí jen jednou, a to při zapnutí programu“. Možná myslel organizační blok OB 100, ale i to je špatná formulace. Celá tato věta je zbytečná. Student splnil zadání, prokázal velmi dobré programátorské znalosti, práci napsal přehledně a bez závažných chyb. Proto navrhuji hodnocení velmi dobré / B
eVSKP id 119394