KAPALLA, A. Diagnostika vypínači VN a VVN [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Dostál, Lukáš

Autor bakalářské práce vypracovával dané téma na požadavek společnosti ENERGETIKA Ružomberok (Slovensko). S touto společností bakalář prováděl i jednotlivá měření na příslušných rozvodnách. Požadavek kladený na ochranu rozvodných sítí je v dnešní době řazen mezi nejdůležitější priority vyspělých zemí. Nejvýznamnější prvek rozvodny je vypínač. Jako každé mechanické zařízení je nutné i tyto přístroje pravidelně servisovat a udržovat je v dobrém stavu, aby bylo možné v případě nutnosti využít jejich vlastností. Tedy rozpojit elektrický obvod v případě potřeby nebo problému a tím tak danou rozvodnou síť odpojit od zdroje. Student pro svoji praktickou část bakalářské práce musel naštudovat příslušné normy i výrobní dokumentaci příslušných přístrojů a získané poznatky následně přenést do praxe. Všechny body zadání jsou splněny, i když jednotlivé body mohly být zpracovány na lepší úrovni. Práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
C
Body
70

Posudek oponenta

Šimek, David

Předložená práce řeší problematiku diagnostiky vypínačů vn a vvn. Diagnostika vn a vvn přístrojů je aktuálním, zajímavým a obsáhlým tématem. Práce je logicky rozdělena do deseti kapitol, z nichž pouze tři jsou věnovány praktické části a vyhodnocení získaných poznatků. První kapitola tvoří stručný úvod. Ve druhé kapitole je rozebrán historický vývoj vn vypínačů, který hodnotím jako příliš strohý s velkými skoky ve vývoji, toto mohlo být způsobeno čerpáním informací pouze z jednoho odborného zdroje. Ve třetí kapitole autor uvádí základní typy vn a vvn vypínačů. Kapitola čtvrtá přibližuje čtenáři konkrétní vypínač VD4. V páté kapitole je uveden vypínač AEG na 245 kV. Šestá kapitola obsahuje zmínku o normách, spíše se jedná ale o výpis ze štítků zkoumaných přístrojů. Sedmá kapitola popisuje diagnostické metody. Osmá a devátá kapitola se zabývá vlastním měřením. Pod bodem 10 nalezneme závěr. Jako hlavní přednosti práce shledávám: 1. Přehledný popis konkrétních přístrojů. 2. Osobní přínos pro studenta v seznámení se s problematikou a měřicími přístroji. Ač je téma velmi zajímavé, tak jsou v bakalářské práci provedena pouze nepříliš obtížná rutinní měření se stručným vyhodnocením. Bohužel výstup práce nelze použít ani jako návod pro provedení měření, protože popis provedení měření není úplný. Věcné a formální připomínky k práci (výběr těch zásadnějších): - v abstraktu autor píše semestral work, což je chybně, - klíčové slovo diagnostika vypínače je nesprávně přeloženo, - v kapitole 3.3 autor uvádí, že fluorid sírový je 22000 krát horší skleníkový plyn než oxid uhličitý, neuvádí však pro jaký časový horizont, což je nedílnou součástí tohoto údaje, - obrázek 4.1 obsahuje rastrový text s nižším rozlišením, které zhoršuje jeho čitelnost, - obrázky 8.4 a 8.5 nejsou vysvětleny a dostatečně popsány. Překlad abstraktu práce do anglického jazyka je na nízké úrovni. Autor téměř nedodržuje základní pravidla psaní v angličtině, slovosled, členy. Navíc anglický překlad příliš nekoresponduje s abstraktem v originálním jazyce práce. V kapitole 8.2.2 autor hodnotí přechodové odpory použitého přístroje určeného na jmenovitý proud 630 A, kde jako referenci bere přechodové odpory nového přístroje na 1250 A, což není relevantní. Byla provedena měření, ale nikde nejsou uvedena schémata měření, údaje o použitých měřicích přístrojích, jejich kalibraci ani okolních podmínkách při měření. Tyto údaje jsou však pro výsledky měření velmi důležité. Práce čerpá pouze z osmi zdrojů literatury, z nichž většina jsou dokumentace výrobce, online neautorské zdroje. Citace z jiné závěrečné práce v úvodu - autor citované diplomové práce tyto informace pouze převzal, vždy je nutné citovat primární zdroj. Práci hodnotím známkou D (60 bodů), i přes zmíněné nedostatky doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
D
Body
60

Otázky

eVSKP id 119737