VÁLEK, P. Vlastnosti systému reálného času v LabVIEW [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomant se měl za úkol seznámit s verzí LabVIEW pro operační systém reálného času a zabývat se jeho využitím pro měřicí úlohy. Pracoval do značné míry samostatně, řadu věcí musel nastudovat, protože nebyly předmětem kurzú ve studijním programu, . Na tématu zadání pracoval ale jen dva semestry, protože student na tématu SP1 nepokračoval. Zvláštností řešení bylo, že k potřebnému hardware (procesoru cRIO) přistupoval vzdáleně přes datovou síť, tak že jeho fyzická přítomnost byla u zařízení minimální. Konzultace využíval převážně k informacím o postupu praací, se zvláštními problémy při řešení se nesetkal. Bohužel finální experimenty, které se omezily jen na parametr THD, nedávají výstižnou odpověď, v jakých aplikacích pro měřicí techniku je třeba použít RT-OS. Práce s literaturou mohla být také rozsáhlejší. Znalostti, které prokázal během zpracování práce, odpovídají požadované úrovni. Při řešení prokázal inženýrské schopnosti .
Úkolem diplomanta bylo seznámit se s problematikou systému LabVIEW RT, navrhnout metodiku pro porovnání systémů reálného času a metodiku prakticky vyzkoušet. Zadání diplomové práce lze hodnotit po stránce odborné i časové jako středně náročné. Lze konstatovat, že bylo s výhradami splněno. Diplomant prokázal základní orientaci v problematice, zvolenou koncepci a princip měřeni lze považovat za správný. Práce je velmi stručná, celkový rozsah textu je pouhých 35 stran. Teoretická část je věnována krátkému popisu vlastností RTOS, text je z velké části pouze přeložen z citované literatury bez jakékoli snahy o kritické zhodnocení. V praktické části jsou navrženy tři metody použitelné pro porovnání kvality RTOS, dvě z metod byly ověřeny. Pro metodu časových značek byl použit demonstrační příklad dodaný výrobcem, pro metodu využívající měření harmonického zkreslení byl vytvořen jednoduchý program v prostředí LabVIEW RT. V závěru práce je diskutována nejistota provedených měření. Práce je zpracována v logickém sledu, poměr rozsahu kapitol odpovídá jejich důležitosti. Po formální stánce je práce na dobré urovni, bez gramatických chyb a překlepů. Za hlavní nedostatky práce považuji velmi stručný a povrchní rozbor problematiky a především zcela nedostatečný rozsah provedených experimentů, nedostatečně zdokumentované zpracování výsledků a dle mého názoru chybný rozbor přesnosti měření. Není možné dávat do přímé souvislosti přesnost měřicí karty a měřené zkreslení, rovněž interpretace převzatého vztahu 7.9 pro přepočet nejistoty měření z časové do frekvenční oblasti je zavádějící, ve vztahu 7.11 pro výpočet nejistoty parametru THD jsou chyby. I přes závažná opomenutí a chyby, kterých se diplomant v praci dopustil, se však přesto domnívám, že projevil inženýrské schopnosti, doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení D/65.
eVSKP id 52537