WEISER, M. Design smykového nakladače s nosností do 1t [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

John, David

Pro design je důležité i hodnocení postupu návrhu a designérských kvalit práce: průběh a postup práce – A řešení modelu nakladače – B úroveň tvarové kultivace – A barevnost navrženého designu - A grafická úprava výkresů – B První část diplomové práce analyzuje vybrané zástupce konkurenčních výrobků a definuje jednotlivé cíle práce. Vlastní návrh designu stroje je střídmý, tvarově vyvážený a vytváří kompaktní celek. Koncept pohonu výhradně na elektrickou energii rozšiřuje možnosti využití nakladače v uzavřených prostorách, a výrazně omezuje provozní hluk. Tvarování a skladba jednotlivých částí odpovídá technologickým požadavkům na případnou vyrobitelnost. Uvolnění prostoru za kabinou a upravené tvarování výložníku rozšiřuje výhled operátora bočním a zadním směrem bez použití dalších elektronických systémů. Posuvná kabina pak zvyšuje komfort obsluhy při práci s přídavným zařízením. Barevné řešení není natolik výrazné jako tradiční žluto černá kombinace, je však v souladu se zvoleným pohonem stroje. Diplomová práce splňuje všechny body zadání a obsahuje vlastní závěry k tématu Design smykového nakladače s nosností do 1t.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Surman, Martin

Michael Weiser se ve své diplomové práci zabývá designem smykového nakladače s nosností do 1 tuny. V úvodní části diplomové práce se autor věnuje historickému vývoji smykových nakladačů a rešerši současných výrobců a jejich produkce. Následuje technická analýza zvoleného stroje zaměřená na jeho konstrukci, funkci a ovládání. V dalších kapitolách autor představuje podstatu a cíle své práce a prostřednictvím variantních počítačových vizualizací genezi finálního řešení. Výsledný designérský návrh elektrického nakladače působí vizuálně dynamicky, což je navíc akcentováno použitým organickým tvaroslovím. Ovšem právě tato skutečnost ho může paradoxně dosti zásadně znevýhodňovat oproti konkurenci. Složitě tvarované zadní partie tuhého rámu vozidla značně navýší náklady na jeho výrobu oproti konstrukci, tvořené pouze svařovanými rovinnými plechovými díly. Totéž platí i v případě obdobně tvarovaných sloupků kabiny a oblého předního skla, jehož dělení na dvě části se mi navíc osobně nejeví z mnoha důvodů jako šťastné. Rovněž se domnívám, že tvarově náročná zadní světla nakladače opět nepochybně výrazně navýší vývojové a výrobní náklady, což se negativně projeví zejména s ohledem na autorem zmiňovanou předpokládanou malosériovou produkci stroje. V případě předních světel, jež nejsou evidentně stavitelná, si nejsem zcela jistý, zda nebudou oslňovat operátory ostatních strojů na pracovišti. Z hlediska navrženého konstrukčního řešení mám obavu z torzní nestability obou částí rámu nakladače v místě uchycení výložníku. Snad až zbytečně vysoké nosné sloupy bez horní rámové příčky budou silně namáhány v krutu, což bude snižovat životnost čepů. Pochybnosti mám rovněž o správnosti autorem prezentované koncepce možného posuvu kabiny v podélném směru o 300mm pro zlepšení výhledových parametrů vozidla, která opět problematizuje a prodražuje výrobu. Otázkou je, zda by nemohla být kabina umístěna v poloze zajišťující optimálnější výhledové parametry trvale. Drobnou připomínku mám ještě k návrhu nabíjecího konektoru, jenž je dle mého názoru umístěn nevhodně na vrchní straně zadní kapoty. Během nabíjení na nekrytém stanovišti se může při dešti voda stékající po nabíjecím kabelu dostat do elektroinstalace vozidla. I přes uvedené výhrady oceňuji autorovu snahu o nalezení vizuálně a technicky inovativního řešení, které by se neomezovalo pouze na styling. Pokusil se zajistit maximální výhled operátorovi nakladače při práci a tím i zlepšit bezpečnost a provozní možnosti vozidla. Rozhodl se také nahradit spalovací motor a hydraulický systém elektromotory a aktuátory, s nimiž je pravděpodobně spjata budoucnost většiny dopravních prostředků a strojů. Diplomovou práci Michaela Weisera, která je přehledně a pečlivě zpracována doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 117689