NOVOTNÁ, H. Příprava multimateriálových struktur za použití depozičních metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Řehořek, Lukáš

Studentka během tvorby diplomové práce projevila samostatnost v získávání a studiu dostupné literatury a pečlivost při přípravě vzorků. Rešeršní část práce je zpracována kvalitně a studentka shrnula přehledně množství informací dostupných zejména v cizojazyčné literatuře. Přes drobné stylistické chyby je tato část práce velmi dobře zpracovaná. V experimentální části práce a zejména při návrhu měření a vyhodnocení výsledků bylo zapotřebí většího vedení. Zpracování výsledků experimentů do srozumitelné podoby bylo nutné vice korigovat. Také časové rozložení prací bylo voleno bez dostatečné rezervy a tato skutečnost se projevila na grafickém zpracováni diplomové práce v její experimentální části a také na množství experimentů. Práci, jako celek, hodnotím jako velmi dobrou a schopnou obhajoby.

Posudek oponenta

Čupera, Jan

Diplomová práce Hany Novotné na téma „Příprava multimateriálových struktur za použití depozičních metod“se zaměřuje na vznik, strukturu a mechanické vlastnosti kompozitních materiálů s různou architekturou. Konkrétně se zabývá vylepšením vlastností hliníku pomocí výztuže ze železa. Rešeršní část je obsáhlá a opírá se o rozsáhlý zdroj české i zahraniční literatury, stejně tak využívá jako zdroj informací odborné články českých a zahraničních autorů. Práce obsahuje menší množství překlepů a chyby plynoucí z nedodržení základních typografických pravidel. V experimentální části je hodnocená tvrdost substrátu a nástřiku, adheze, porozita nástřiku, lomové chování a mechanické vlastnosti jako mez pevnosti, Yongův modul pružnosti a tažnost. K vyhodnocení struktury bylo použito jak světelného, tak rastrovacího elektronového mikroskopu. Zde bych upozornil na chybějící měřítka u některých snímků ze světelného mikroskopu a příliš malá a nečitelná měřítka v datové zóně u snímků z elektronového mikroskopu. Obrazová dokumentace je rozsáhlá a pokrývá celý proces experimentu, pouze některé snímky jsou zbytečně znásobeny, jako například čtyři fotografie lomové plochy ze stejného místa při různém zvětšení. Dále bych vytknul volbu nevhodné barvy u prvkového mapování, kde u Obr. 49 není vůbec vidět rozložení železa v mapované oblasti. V případě měření tvrdosti byla zvolena metoda měření linie osmi bodů přes rozhraní Al-Fe. U grafů je horizontální osa popsána pouze jako bod 1 – bod 8, ale není zde například patrné, jak daleko jsou měřené body od rozhraní. Zde by bylo vhodné doplnit obrazovou dokumentaci linie vpichů, popřípadě zvolit horizontální osu jako vzdálenost od rozhraní. U každého vzorku byly měřeny tři linie a naměřené hodnoty byly pouze proloženy křivkou klouzavého průměru, která nevypovídá nic o skutečném průběhu tvrdosti. Zde by bylo vhodné naměřit více linií a naměřené hodnoty zprůměrovat a doplnit hodnoty směrodatné odchylky. Tímto by se studentka mohla vyvarovat tvrzení, že v jednom směru je železný nástřik tvrdší než ve druhém, protože by zjistila, že všechny naměřené hodnoty jsou v rámci rozptylu měření. Ve vyhodnocení výsledků tvrdosti uvádí, že některé hodnoty tvrdosti mohly být ovlivněny například póry. Zde by se opět hodila obrazová dokumentace, ze které by bylo možné zjistit, které indentace jsou negativně ovlivněny a mohla je vyřadit z měřeného souboru. Adhezi nástřiku k substrátu studentka vyhodnocuje pouze subjektivně jako dobrá/špatná, ale ve skutečnosti komentuje pouze vliv nástřiku na deformaci substrátu. Adheze se dá změřit a informace o adhezi mohly být dobrou doplňující informací. Vyhodnocení výsledků přináší souhrn naměřených vlastností a zjištěných struktur. Vyhodnocení výsledků obsahuje velké množství tabulek, ale chybí v něm nějaké snadno čitelné grafické znázornění konečných výsledků. Dále zde postrádám jasnou korelaci mezi zjištěnými fakty, jako například porovnání vlivu porozity nástřiku na mez pevnosti, popřípadě tažnost. V závěru studentka uvádí, že porozita má negativní vliv na mechanické vlastnosti, ale nikde toto tvrzení nemá více podložené. Pozitivně hodnotím pečlivou přípravu vzorků pro pozorování a analýzy a logické a přehledné členění do kapitol. Celkový dojem z práce je dobrý a přes některé výtky spojené s kvalitou zpracování výsledků hodnotím danou práci jako přínosnou a dobrou a vhodnou k obhajobě. Práci hodnotím celkovou známkou B.

eVSKP id 117703