ČÍŽKOVÁ, M. Využití GPS pro měření za letu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Jebáček, Ivo

Cílem práce bylo definovat možnosti použití známého systému GPS pro zkoušky letadel za letu. Bakalářka zpracovala na dobré úrovni teoretickou část popisující systém GPS i se stručným popisem jak se GPS obecně v letectví používá a jak je možné provést nezbytnou kalibraci pro provádění certifikačních letových zkoušek. V druhé části popisuje vybrané metody zkoušek v návaznosti na certifikační požadavky a zároveň teoreticky hodnotí použitelnost systému GPS pro jednotlivé úlohy. V závěrečné části bakalářka provedla vlastní měření a porovnala výsledky měření s využitím GPS a zároveň i z přístrojů měřicích rychlost a výšku na bázi tlakových změn. Práce má logickou strukturu a plní všechny požadavky na tento typ prací a proto ji doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Dvořák, Petr

Studentka se v předložené závěrečné práci věnuje možnostem využití globálního navigačního satelitního systému (GNSS) pro letová měření. Jedná se bezpochyby o velmi zajímavou problematiku, která má potenciál zkušební úlohy výrazně zjednodušit a zpřesnit. Autorka v rešeršní části popisuje fungování systému GPS, včetně poměrně podrobného zaměření na problematiku chyb měření, certifikaci přijímačů atp. Nezmiňuje však ostatní existující GNSS, se kterými moderní přijímače umějí pracovat a které vedou k výraznému zpřesnění polohového řešení. Některé bloky úvodní části postrádají korektní odkazy na zdroje, ty jsou navíc v bibliografii uvedeny vícečetně. Text bohužel opomíjí potenciál pozemních referenčních stanic a pokročilejšího zpracování dat např. metodou Post-processing Kinematics; využitelnost této technologie pro letová měření by mohla být značná. Studentka nezůstala pouze u teoretického rozboru, kterým splnila cíle práce, ale uskutečnila i praktickou demonstraci měření, což je třeba hodnotit velmi pozitivně. Praktická část práce však má charakter izolovaného experimentu bez ambicí na přenositelnost jeho závěrů do praxe např. formou metodiky. Studentka v rešeršní části poměrně detailně popisuje různé metriky určení přesnosti GNSS měření, včetně matematických vztahů, aby poté v praktické části nepoužila ani jedinou z nich. V popisu měření také chybí některé důležité detaily, jako počet přijímaných družic, mód práce vrtule v klouzavém letu, atp. Obecně by práci prospělo více energie věnované návrhu experimentu i jeho adekvátnímu vyhodnocení. Předložené výsledky dávají tušit potenciál GNSS technologie pro letová měření, bohužel z nich však nelze vyvozovat žádné obecnější závěry. Stylisticky je práce na vysoké úrovni, grafická úprava je konzistentní a čistá. Závěrem lze konstatovat, že se jedná o práci, která může sloužit jako úvodní orientace v problematice a je obohacena praktickou demonstrací popisovaných postupů. Jedná se o dobrý výchozí bod pro další rozvoj tématu. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita D
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací D
Navrhovaná známka
C

eVSKP id 112982