BALKO, M. Využití hydrodynamické kavitace pro čištění vody [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Rudolf, Pavel

Marek Balko se ve své práci zabývá využitím hydrodynamické kavitace ve spolupráci s dalšími tzv. advanced oxidation processes (AOP) pro ničení mikroorganismů, případně odstraňování chemických látek z vody. V rešeršní části se zabývá obecně kavitací a hydrodynamickou kavitací a následně kombinovaným efektem hydrodynamické kavitace s přídavkem peroxidu vodíku nebo ozonu. První část shrnuje víceméně známé poznatky, druhá část měla být vzhledem k zadání obsažnější, především tam, kde dotýká AOP. Závěrečný experiment, i když je potřeba zdůraznit, že se jedná o prvotní experiment v rámci právě řešeného projektu, mohl být také popsán a zdokumentován detailněji. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím C/dobře.

Posudek oponenta

Kozák, Jiří

Předložená bakalářská práce se zabývá výzkumem zařízení pro čištění vody. Autor věnuje značné množství prostoru teoretickému úvodu, který je zaměřen primárně na popis kavitace, způsobu jejího vzniku, ale také matematickému popisu chování kavitační bubliny pomocí Rayleigh-Plessetovi rovnice. Poskytnuté informace jsou bohužel často povrchní a struktura některých kapitol je zvláštní. Kapitole 2.6 by prospěla přítomnost grafu dělení kavitace na základě různých kritérií. Větší výtku mám ke kapitole 2.6.1 popisující stupně vývoje kavitace. Předně v textu naprosto chybí popis počáteční kavitace (i když je zobrazena v převzatém obr. 4), dále jsou jednotlivé stupně vývoje kavitace uvedeny v následujícím pořadí: 1 Plně vyvinutá kavitace 2 Částečně vyvinutá kavitace 3 Superkavitace. Nejedná se sice o zásadní problém, ale celková přehlednost a dojem, kterým práce působí, tím přece jen trpí. V další části práce je předložen rozbor možností čištění vody včetně využití kavitace. Vzhledem k zadání práce by kapitola věnovaná hydrodynamické kavitaci měla být daleko podrobnější. Bylo by vhodné u jednotlivých příkladů uvádět, jaké látky byly odstraňovány, jakým způsobem byla v daném zařízení kavitace vytvářena a také jaký efekt mělo v konečném důsledku využití kavitace. Poslední část práce popisuje experiment zkoumající snižování koncentrace 17-estradiolu ve vodě. K této části bych měl několik výhrad. Předně samotná experimentální trať je popsaná velice stručně. Bohužel chybí některé informace, které mohou být v konečném důsledku zásadní – jaké čerpadlo bylo použito, jaké byly geometrické vlastnosti dýzy, jaký byl charakter kavitace v průběhu experimentu. Změna koncentrace byla analyzována prostřednictvím kapalinové chromatografie s tandemovou hmotností detekcí. Bohužel tato metoda není v práci blíže popsána (vyjma konstatování, že se jedná o metodu pro dané účely vhodnou). Získané výsledky prezentované v tabulce 1 a grafu na straně 39 (číslo i popisek chybí) odporují předpokladům. Koncentrace v průběhu experimentu neklesá, naopak roste. Tento výsledek je okomentován a zhodnocen v kapitole 4.5. K některým závěrům uvedeným v této kapitole mám výhrady. Přes výše zmíněné nedostatky je třeba konstatovat, že předložená práce je vhodná k obhajobě a pro autora představuje základ pro navazující výzkum v rámci práce diplomové.

eVSKP id 117997