NOVOTNÝ, T. Změny spektra zářivého toku světelných zdrojů v závislosti na napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Drápela, Jiří

Diplomová práce svým rozsahem práce odpovídá zadání a naplňuje všechny jeho body. Formální a grafické zpracování je až na méně závažné nedostatky na velmi dobré úrovni. Výsledky práce jsou přínosné jak pro další analýzu vlivu velikosti napájecího napětí na kvalitativní parametry světelných zdrojů, tak přímo pro praktické využití. Na druhou stranu, bylo by vhodné zvolit takové procentní vyjádření odchylek od jmenovitého spektra světelných zdrojů, které by mělo vyšší vypovídací schopnost. Např. vážené poměrnou spektrální hustotou zářivého toku, nebo poměrnou částí z celkové hustoty zářivého toku. Dále se v práci vyskytuje několik více či méně závažných technických nepřesností. Hodnotím především diplomantovu práci při měření, zpracování a vyhodnocení praktické části diplomové práce. Přístup studenta k řešení práce byl dobrý s dobrým vlastním přínosem a iniciativou. S ohledem na uvedená dílčí hodnocení doporučuji diplomovou práci k ústní obhajobě.

Posudek oponenta

Baxant, Petr

Diplomová práce je zaměřena na úzkou oblast zájmu světelné techniky a to vliv napájecího napětí na vyzařovací spektrum světelných zdrojů. Dle zadání měl student popsat světelné zdroje pro všeobecné osvětlování, analyzovat vliv napětí na kvalitativní a kvantitativní parametry světelného toku zdrojů, navrhnout a sestavit měřicí pracoviště a provést měření a vyhodnocení změn spektra vybraných světelných zdrojů v závislosti na napájecím napětí. Z hlediska zadání některé body osnovy byly popsány dosti obsáhle, vzhledem k zaměření práce až zbytečně podrobně, neboť řada informací přímo nesouvisí s daným tématem. Naopak některé informace zde chybí, jako např. přímá souvislost jasu světelného zdroje a vyzařovaného světelného toku, nebo např. rozbor principu měření spektrální distribuce světla. Student by se tak vyvaroval hrubých chyb, které zbytečně znehodnocují jinak poměrně kvalitní práci. Mezi nedostatky, které považuji za významné, patří: - str. 21, obr. 18 - uváděno referenční napětí 220V - jak se změní charakteristika pro 230V (dnešní standard) není zmíněno. - str. 53, obr. 28 - na tomto obrázku a řadě dalších je patrné extrémní zvětšení chyb měření, které se ve výpočtu projevují tak jak je student prezentuje. Grafy zde uváděné neodpovídají realitě, neboť je velice málo pravděpodobné, že by pro velmi úzkou oblat jakýkoliv zdroj světla měnil spektrum tak dramaticky (1000%) jak zde student prezentuje. Postrádám přesnější rozbor tohoto výsledku a za velmi vhodné bych považoval nezahrnutí těchto pásem do výsledků. Při měření spektra v závislosti na poloze postrádám bližší vysvětlení co je pravá a levá strana trubice zářivky, jaké pole bylo snímáno apod. Měl být uveden schematický obrázek, vzdálenosti, velikost měřené plochy. Co je levý a co pravý konec? Tab. 3, str. 54 - jasy zde uvedené neodpovídají realitě u daných světelných zdrojů. Mělo být vysvětleno o jaké jasy se jedná (vlákna, nebo měřeného pole - průměrný jas) Tab. 4, str. 58 - stejná chyba. Navíc zde uvedené jasy zářivek nekorespondují s reálnými jasy zářivkových trubic, které se dají relativně snadno vypočítat ze světelného toku (zářivka průměru 26mm a délky 1500mm může mít tok např. 5200lm a při takovém toku dosahuje jasu asi 13,5kcd/m2 a ne 117kcd/m2). Takové srovnání zde chybí a výsledky se dají zpochybnit.. -str. 59 - studentův výklad "... spektroradiometr měří spíše energetický šum v popsaných okrajových oblastech... " je chybný. Malé hodnoty s vysokou mírou nespolehlivosti hodnot měly být ve výsledcích eliminovány. Takto zkreslují prakticky všechny uváděné grafy a potlačují výsledky v zajímavých oblostech. Přes uvedené nedostatky práce splňuje zadání a lze ji doporučit k obhajobě.

eVSKP id 13039