DUŠENKOVÁ, A. Inkorporace polyelektrolytových aktivních složek do hydrogelových matric – vliv na mechanické a transportní vlastnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Bc. Alica Dušenková se ve své diplomové práci připojila k aktuálně řešenému výzkumnému projektu zaměřenému na komplexní studium gelů na bázi hybridních polymerních systémů, a to konkrétně přípravou a charakterizací chemicky síťovaných gelů polyvinyl alkoholu s inetrpenetrovanými polyelektrolytovými komponentami. Alica přistupovala ke své práci zodpovědně, spolehlivě plnila zadané experimentální úkoly. Shromáždila množství experimentálních dat, které je solidním základem pro další výzkum a vývoj těchto aplikačně zajímavých materiálů. Samostatně přistupovala také k vypracování textové formy diplomové práce, která představuje přehledný a ucelený soubor získaných experimentálních poznatků. Práci Bc. Alice Dušenkové doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Klučáková, Martina

Diplomanka ve své práci sledovala vliv přídavku tří různých polyelektrolytů na viskoelastické a transportní vlastnosti chemicky síťovaných PVA gelů, přičemž jako dif. sonda byl použit rhodamin 6G. V prví fázi řešení bylo nejprve nutné optimalizovat přípravu samotných PVA gelů, když původně plánované studium gelů fyzikálně vázaných ztroskotalo na jejich nevhodných optických vlastnostech. Přestože se autorka nepochybně snažila představit svou práci a dosažené výsledky co nejlépe, často není jasné, jak to vlastně přesně myslí. K práci tak mám několik formálních připomínek a dotazů. Rovnice 3 na str. 17 není Newtonův zákon. Rovnice by měla být interpretována jinak. Ví autorka jak? Na str. 20 se píše, že dif. koeficient je číslelně roven počtu molů...,je to pravda, když v rozměru (jednotce) D se žádný mol nevyskytuje? Symbol G se používá pro různé veličiny, např. smykový modul na str. 16, autokorelační funkce na str. 22, charakteristický modul na str. 24, v abecedě máme dost písmen na to, aby k tomuto nedocházelo. Navíc někde jsou symboly kurzívou, jinde ne... U % je potřeba vždy psát, o jaká % jde (molární, hmotnostní...). Na str. 27 je podivný výraz "až do výšky 80 % suchej hmoty". Na str. 32 je uveden poměr 10 : 1 (: 1) - jde o objemy? Roztoky jsou různě koncentrované? Na str. 33 je uveden výraz konstantní nenulová koncentrace, ta se ale pak s časem mění, že? Asi byla myšleno homogenní rozložení koncentrace v čase nula? Je hodně velký zmatek v použitých koncentracích, často není jasné, zda jde o přídavek polyelektrolytu nebo koncentrace barviva. Také jsou tři různá vyjádření koncentrací: % hm., g/dm3, mol/dm3, což určitě nepřispívá ke srozumitelnosti. Na str. 32 se píše o uskladnění gelu minimálně 24 h, na str. 34 týden až dva. Jde o to samé? Byla po dobu uskladnění pozována synereze gelů? Na obrázku 15 jsoi i tak v kyvetách vidět bubliny, jak to ovlivní výdledky měření difúze ? A gely byly při reologických testech bez bublin? Z popisu není úplně jasné, jak byl proveden experiment s využitím FCS. Co znamená vzdálenost 5 mikrometrů, kde jsou osy x, y, z. Je i v tomto případě ve vzorcích koncentrační gradient? Nebo jde o stanovení tzv. koeficientů samodifúze? Co znamená výraz "úplná minimalicaze bublin"? Jak se liší od jejich odstranění (str. 37)? U sloupcových grafů by asi neměli být vždy 3 sloupce u gelů bez přídavku polyelektrolytů (obr. 20 a další). Jak si autorka vysvětluje pokles sušiny s přídavkem polyelektrolytu? Byla po zesíťování z gelu slita nějaká kapalina? V teoretické části práce se mimo jiné píše o snaze zlepšit mechanické vlastnosti hydrogelů. Podařilo se toto u systémů studovaných v této práci? Odpovídají tomu výsledky? Co znamená "v okolí 530 nm" (viz název obrázku 32 a dalších)? O abs. maximum čeho tu jde? Jsou absorbance měřeny při stejné vlnové délce u všech koncentrací? Proč nebyly stanoveny koncentrační profily ve zdrojových částech dif. páru? Bylo nutné stanovit koncentraci na rozhraní pomocí "řešitele"? Odpovídá takto stanovená koncentrace teoretickým předpokladům? V textu by také mělo být napsáno, jaký model byl při stanovení použit (zřejmě jde o rovnici 12)? Jsou hodnoty dif. koeficientů opravdu v řádech desetin m2/s (např. tabulka 2)? Dokáže si autorka představit rychlost difúze, kdyby to tak bylo? Proč jsou výsledky uvedeny na dvě des. místa a v tabulce 3 na tři des. místa? Hodnoty koncentrací v tabulce 3 neodpovídají obrázku 37. Jedná se o stejný případ? Co se myslí tím "zakoncentrováním? A je to reálné zjištění (vzhledem k profulům na obr. 37)? Jak byly pozorovány ony "shluky"? Mohou skutečně způsobit řádové rozdíly v dif. koeficientech stanovených dvěma různými metodami (FCS a dif. pár)? Při obhajobě by měla autorka zodpovědět dotazy odborného charakteru, formální připomínky ať si vezme k srdci jako poučení do života. Přes výše uvedený připomínky práce představuje solidní základ do dalšího bádání. práci doporučuji k obhajobě a navrhuji stupeň hodnocení B.

eVSKP id 113442