BERÁNKOVÁ, B. Využití Ramanovy spektroskopie a Ramanovské pinzety k analýze a isolaci PHA produkujících bakterií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Studentka Bc. Barbora Beránková se ve své diplomové práci věnovala využití pokročilé Ramanovy spektroskopie pro charakterizaci bakteriálních buněk schopných produkce PHA. Ze své pozice školitele musím ocenit její pozitivní, aktivní a samostatný přístup k řešené problematice. Majoritní část experimentů byla realizována na externím pracovišti (UPT AV), studentka během realizace své diplomové práce převzala zcela do své kompetence koordinaci prací a komunikaci s externím pracovištěm. Byla proto schopna vypracovat kvalitní práci, které jednak poskytuje zajímavé výsledky, ale především představuje velice zajímavý základ pro budoucí experimenty, ve kterých bude Ramanovská pinzeta případně Ramanovský sortér buněk využit k isolaci PHA produkujících buněk z rozličných mikrobiálních konsorcií. Proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Barbora Beránková se ve své diplomové práci zabývala studiem a izolací bakteriálních kmenů produkujících polyhydroxyalkanoáty za použití Ramanovské spektrometrie a pinzety. Úvodní část této diplomové práce představuje dobře zpracovanou teoretickou část, která seznamuje čtenáře s polyhydroxyalkanoáty a bakteriemi, které jsou schopny ve svých granulích tyto biopolymery ukládat. V dalších subkapitolách teoretické části nás autorka seznamuje s vibrační spektrometrií, která je fokusována na teoretický úvod, princip, způsob měření a využití Ramanovy spektrometrie za použití pinzety k charakterizaci bakteriálních buněk. V případě této kapitoly oceňuji především logickou stavbu, aktuálnost použitých literárních zdrojů a odpovídající množství informací, které studentka uspořádala do jednotlivých kapitol (viz. kap. 2.1–2.2). Mimo jiné musím konstatovat, že tato kapitola této diplomové práce je z typografického hlediska velmi kvalitně zpracována, a proto je orientace v textu příjemná. Náplní experimentální části práce byla kultivace vybraných bakteriálních kmenů, kdy byly testovány různé kultivační podmínky, jako jsou složení a druh kultivačního média. Dále byl pomocí gravimetrického stanovení určen obsah biomasy ve vybraných bakteriálních kulturách. Pomocí plynové chromatografie byla stanovena koncentrace polyhydroxyalkanoátů v bakteriálních kmenech produkujících tento biopolymer. Ramanovská spektrometrie a její speciální technika Ramanovská pinzeta byly v této diplomové práci použity k charakterizaci a identifikaci jednotlivých pásů, které vypovídají o přítomnosti specifických strukturních jednotek, jako jsou proteiny, lipidy, nukleotidy, polysacharidy a v neposlední řadě i granule obsahující polyhydroxyalkanoáty. Množství provedených experimentů s ohledem na jejich pracnost a časovou náročnost, dle mého názoru překračují rozsah běžných diplomových prací. Studentka si v diskuzi experimentálních výsledků počíná velmi dobře, kdy se snaží spojit do správných souvislostí informace, které byly získány pomocí odlišných Ramanovských technik (viz. kapitola 4.3.2). Grafy jsou přehledné a čtenář se v nich může lehce orientovat. Bohužel v této části diplomové práce se nachází několik formálních chyb, jako jsou shoda podmětu s přísudkem a absence nedokonavého slovesa jsme např. str. 46: „Pomocí FTIR spektrometr v kombinaci s Ramanovým FT-modulem získali Ramanovské spektrum…; rovněž i str. 49:“…kultura dávala slabá signál“; dále některé zavádějící popisy některých vibrací např. str. 37, 41, 44, 47…:“1126 cm1 odpovídající valenční (stretching) vibraci, při které se mění délka vazby (C–O–C) ze symetrických glykosidických vazeb“; v tomto případě jde o symetrickou vibraci C–O–C, tzn. že atomy uhlíku se při této vibraci vůči kyslíku zároveň přibližují a oddalují (proto tento pás je aktivní–intenzivní v Ramanovské spektru, kdy se mění polarizovatelnost). Rovněž musím konstatovat, že tyto chyby v žádném případě nesnižují obsahovou kvalitu této diplomové práce a četností jsou srovnatelné s ostatními závěrečnými pracemi. Diplomová práce Barbory Beránkové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti studia mikrobiálních buněk a PHA pomocí Ramanovy spektrometrie. Práci hodnotím stupněm „Výborně “ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování B
Formální úroveň práce – celkový dojem A
Závěry práce a jejich formulace A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 113528