VALOVIČ, S. Vliv velikosti částic na mikroreologické experimenty pomocí fluorescenční korelační spektroskopie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Bc. Stela Pavlíková zpracovala diplomovou práci na aktuální vědecké téma mikroreologie pomocí Fluorescenční korelační spektroskopie a přispěla tak rozvoji této metodiky na Fakultě chemické VUT. V rámci práce se zvládla náročnou mikroskopickou techniku FCS a na dvou modelových prostředích popsala chování různě velikých fluorescenčních částic-mikroreologických senzorů. Tato práce obsahuje i převod autokorelační funkce na MSD křivku s diskuzí vlivu jednotlivých parametrů na průběh této křivky, která je dalším východiskem pro komplexní mikroreologickou analýzu. S její prací a přístupem jsem spokojen a navrhuji hodnocení stupněm výborně/A.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Bc. Stela Pavlíková se ve své diplomové práci věnuje optimalizaci techniky pasivní mikroreologie s využitím fluorescenční korelační mikroskopie (FCS). Tato technika představuje bezesporu velice slibný analytický nástroj pro studium „soft-matter“ systémů, ovšem míra publikovaných poznatků o využitelnosti FCS pro potřeby mikroreologie je v současnosti velmi nízká, což také studentka dobře ilustruje v rešeršní části této práce. Z toho důvodu považuji nejenom téma této diplomové práce za zajímavé a aktuální, ale jeho řešení obecně za velice potřebné a přínosné. V teoretické části práce studentka předkládá čtenáři ucelený fyzikálně-chemický exkurz do problematik, kterých se téma práce dotýká (reologie, difúze, fluorescence, gely). V samostatné kapitole poté studentka sumarizuje klíčové poznatky ze sporadicky se vyskytujících vědeckých prací, které se věnují konkrétně FCS mikroreologii, a nedostatek dostupné literární inspirace kompenzuje tím, že přehledně sumarizuje dosavadní poznatky spojené s vývojem této techniky na jejím domovském pracovišti. Hlavním těžiště práce poté tkví v její experimentální části, která se zaměřuje na optimalizaci techniky, a to především z hlediska vlivu velikosti použitých nanočástic, použitelného rozsahu viskozit prostředí a aplikovatelnosti techniky na gelové systémy. Ocenění hodný je též příspěvek studentky k automatizaci postupu zpracování a vyhodnocení získaných experimentálních dat (především k výpočtu MSD křivky z korelační funkce pomocí programovacího jazyka MATLAB). Přestože některá řešená témata ještě budou zasluhovat dotažení a jednoznačnější uzavření v rámci navazujících prací, považuji práci z experimentálního hlediska za přínosnou. Také při diskusi výsledků často ne zcela očekávaných výsledků studentka obstála se ctí, oceňuji snahu o interpretaci, nikoliv prostý popis získaných dat. Z formálního a věcného hlediska bych si dovolil několik (většinou méně podstatných) připomínek: - obrázek 9 neilustruje chování tixotropních a reopektických kapalin, jak je chybně uvedeno na str. 9 - v závorce v rovnici (8) je chybné znaménko, v popiscích ke stejné rovnici je špatně interpretována amplituda (nikoli počáteční hodnota) deformace a napětí - v popisku obr. 6 chybí informace o časovém intervalu mezi jednotlivými záznamy pozice pohybující se částice - Neznám slovenský ekvivalent pro výraz „nabotnat“, ale domnívám se, že se dá určitě najít vhodnější termín, než „napučať“ (viz str.23). Podobně bych doporučil omezit ve vědecké práci formulace typu: „dáta nie je možné týmto modelom nafitovať, pretože sa jednoducho tento model nechytí.“ (str. 40) - u rovnice (36) chybí ozřejmění proměnné x - u obr. 25 a 27 považuji použití spojnicových grafů za nevhodné. Předložená diplomová práce bezesporu představuje kvalitní absolventskou práci. Diplomantka prokázala schopnost samostatné vědecké činnosti, dokázala se zorientovat v poměrně složité instrumentální metodice, navrhla, realizovala a celkem smysluplně interpretovala experimenty, jejichž rozsah dle mého názoru splňuje nároky kladené na tento typ závěrečných prací. Proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.

eVSKP id 113579