VAŠÁTKO, J. Nízkonákladové mikroextrakční a prekoncentrační postupy pro biomedicínské aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Dvořák, Miloš

Student vypracoval kvalitní práci v oblasti zatím nepublikované problematiky, ve které se zabýval použitím mikroextrakcí přes komerčně dostupné pevné membrány z PVDF materiálu naimpregnované organickým solventem, které byly následně spojeny s efektivní analytickou koncovkou – kapilární elektroforézou. V úvodních pasážích své práce shrnul aktuální stav problematiky, výhody a aplikace jednotlivých systémů. Následně navázal na tuto část experimentální prací, která otevřela nové možnosti použití tohoto systému v biomedicínském odvětví. Student pracoval na zadaných úkolech pečlivě a svědomitě. Práce je bez překlepů, bez faktických chyb, nebo nesrovnalostí. Iniciativní přístup studenta k hledání systematického řešení problémů byl spíše negativní, což je trochu ku škodě rozvoje schopností samostatného studenta, jakožto inženýra technického chemického směru, kde bych očekával spíše aktivní přístup v oblasti plánování experimentů, návrhů jejich řešení a chuti věnovat se práci nad rámec nutného minima. Na druhou stranu oceňuji ochotu při testování dalších směrů experimentů, které nakonec nevedly k důležitým výsledkům jako ty, které jsou uvedeny v předložené práci. Tyto úkoly dělal s maximální pečlivostí, ochotou a všímavostí. Výsledná práce však byla po značném úsilí a konzultacích zdařile sepsána, má koncepci a je konzistentní jak zpracováním, tak experimentálními výstupy a interpretacemi a jeji kvalita je na úrovni opublikování, či prezentace na zahraničních konferencích. K předložené práci jako takové nemám připomínky ani dotazy a plně ji doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování B
Využití poznatků z literatury B
Kvalita zpracování výsledků B
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů B
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Diviš, Pavel

Práce splňuje požadavky zadání, je logicky členěna a z formálního hlediska velmi dobře zpracovaná, Oceňuji správné citování použité literatury dle platných norem. V práci postrádám bližší statistické zpracování naměřených dat, což má za následek v některých případech odvození ne zcela přesných tvrzení. Práci by také prospěla detailnější diskuse naměřených výsledků. Závěry práce jsou formulovány jasně a lze s nimi souhlasit. K práci mám následující připomínky: (prosím studenta tam kde je to relevantní o zodpovězení otázek) 1) Proč byl jako výchozí čas extrakce zvolen čas 23 minut? 2) Složení organické fáze pro impregnaci membrány má patrně vliv pouze na ER papaverinu. Zmiňovaný nárůst ER nortiptylinu není na obr. 12 patrný (zřejmě chyba názvu v textu). 3) Výsledky eperimentu ověřující vliv agitace jsou trochu matoucí, za stejných podmínek jako v předchozích experimentech bylo dosaženo výrazně nižší ER (rozdíl až 20 %). 4) není mi zcela jasné proč byl jako ideální vybrán poměr donoru a akceptoru 400/40 místo 250/40. Vysvětlete tvrzení že ER je nižší, ale prekoncentrace vyšší, z toho důvodu jsou tyto podmínky lepší. 5) V dalších experimentech zmiňujete, že čas extrakce byl zvýšen na 60 min na základě experimentu z kap. 4.1.2. Na obr. 13 však nelze pozorovat statisticky významný nárůst ER (nejsou uvedeny odchylky měření) 6) V kapitole 4.1.5 byl zopakován experiment sledující závislost ER na čase při použití optimalizovaných podmínek. Proč bylo až zde přistoupeno ke změně koncentrace sledovaných analytů v roztoku o jeden řád? 7) V popiscích kalibračních grafů máte uvedeno "závislost výtěžnosti na koncentraci analytů", což není dobře zvolený popisek. (na ose y je vynesena odezva detektoru) 8) Čím si vysvětlujete fakt že v moči a v krvi, tedy v reálných vzorcích bylo dosaženo vyšších ER než v modelovém fyziologickém roztoku? 9) Proč byl zvolen finální čas extrakce 60 min když z naměřených závislostí dochází k >80% ER u všech analytů až při cca 100 min? 10) O kolik se podařilo pomocí validované prekoncentrační techniky snížit LOD ve srovnání s běžnou analýzou? Testovali jste opakovatelnost měření? Jakým způsobem byl vlastně LOD spočítán? Jakého prekoncentračního faktoru bylo nakonec dosaženo? Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkově známkou A, tj. výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků B
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování A
Formální úroveň práce – celkový dojem A
Závěry práce a jejich formulace A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 116334