BRADA, T. Analýza původu vzniku interpretace za pomoci metod parametrizace hudebního signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student Tomáš Brada vypracoval práci zaměřenou na analýzu původu vzniku interpretace za pomoci metod parametrizace hudebního signálu a strojového učení. Lze konstatovat, že zadání práce bylo splněno částečně, protože u výsledků chybí individuální analýza parametrů. Zadáním práce bylo nalézt primárně takové hudební parametry, které samy o sobě mají největší diskriminační sílu rozpoznat původ vzniku interpretace. Na druhou stranu práce uvádí nejvhodnější kombinaci parametrů. Obsahově je práce mírně podprůměrná s občasnými formálními nedostatky. Za významnou část práce považuji tu teoretickou, kde student provedl důkladný hudební rozbor celé skladby. Poměrně zdařilá je i část popisu hudebních parametrů. Oceňuji taktéž obsáhlý seznam citovaných publikací. Za nezdařilou považuji část praktickou a následnou diskuzi k výsledkům. Kde si nejsem zcela jist, zda student do hloubky pochopil problematiku strojového učení. Velmi strohá je i diskuze k výsledkům, která neobsahuje žádné grafické znázornění. Díky absenci individuální analýzy student neuvádí žádné korelační koeficienty, které by dokazovaly schopnost diferenciace jednotlivých skupin. Na druhou stranu v diskuzi lze nalézt srovnání výsledků s částí hudebního rozboru. Implementační část byla minimální o čem dokazují i odevzdané soubory v příloze. Musím zmínit, že práce byla vypracovávána druhým rokem a studen se vedoucímu ozval až necelý měsíc a půl před odevzdáním. Jak jsem zmínil, tak student splnil zadání částečně i přes výše zmíněné zásadní nedostatky navrhuji práci k obhajobě s hodnocením 58 E.
Rozsah diplomové práce je velmi malý, uvedená teorie a současný stav poznání v oblasti porovnávání zvukových nahrávek pomocí dolování hudebních informací ze zvukové nahrávky jsou nedostatečné a povrchní, soustřeďují se na jednoduché parametry používané v MIR a řada z nich není v práci ani matematicky definována, problematika strojového učení není zpracována vůbec. Poměrně dobře je zpracována část popisující hudební vlastnosti nahrávky, na které se práce měla soustředit, a rozbor skladby použité pro testování. Seznam literatury je sice obsáhlý, stavem poznání v oblasti, do které zadání diplomové práce směřovalo, se týká jen několik málo odkazů. Rovněž praktická část je stručná, výsledky nejsou nepřesvědčivé a diskuze k hudebním parametrům, které mají největší diskriminační sílu rozpoznat původ vzniku interpretace je nedostatečná. Celá práce má pouhých 27 stran od úvodu po závěr. Práce postrádá jakýkoliv popis implementace, v elektronické příloze práce jsou pouze dva skripty pro Matlab, jejichž účel není zřejmý. Z formálního hlediska lze práci vytknout místy scházející větné čárky a scházející grafické zpracování výsledků.
eVSKP id 114501