HOŘÁK, P. Modelování zvukového pole v uzavřeném prostoru na nízkých kmitočtech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Diplomant o téma modelování zvukového pole v uzavřeném prostoru na nízkých kmitočtech sám projevil zájem, ale práci nevěnoval dostatek času, s řešením praktické části práce začal poměrně pozdě. Metody fyzikálního modelování zvukového pole i metody korekce vlastních kmitočtů prostoru jsou popsány víceméně prostým výčtem, simulací a měřením bylo ověřeno jen několik málo konfigurací subwooferů v běžných konfiguracích s experimentálním rozmístěním, bez zdůvodnění nebo vyvození empirických pravidel. V příloze práce je tollbox k-Wave, který student použil pro metodu FDTD, ale bez dostatečného popisu jeho použití, a funkce a skripty pro Matlab, které student vytvořil, ale bez jakéhokoliv popisu, dostatečných komentářů v kódu, nebo alespoň jejich výčtu v textu práce. V teoretické části práce je řada nepřesných definicí, z textu je místy patrné nepochopení některých vzorců a metodám fyzikálního modelování zvukového pole je věnováno velmi málo prostoru. Po formální stránce je práce na nízké úrovni, obsahuje obrovské množství překlepů, místy schází větné čárky, nesprávné nebo scházející odkazy na obrázky a nesprávné formátování proměnných v textu. Řada obrázků v teoretické části je zkopírována z anglické literatury, i když s citací, místy ale citace scházejí, zejména u rovnic. Student používá anglicismy (araye, delaye) a názvy řady metod v angličtině, i když mají v odborné literatuře běžně používaný český ekvivalent.
Student vypracoval práci nazvanou Modelování zvukového pole v uzavřeném prostoru na nízkých kmitočtech. Lze konstatovat, že zadání bylo splněno. Z hlediska obsahového se jedná o mírně nadprůměrnou práci. Na první pohled lze pozorovat nepříliš odborný jazyk, s tím se pojí i nedostatky s využíváním anglických termínů (např. spatial, headroom, array, …), které v češtině obsahuji ekvivalenty. V další řadě lze zmínit jednoslabičné předložky a spojky na konci řádku. Na straně 37 se student odkazuje na neznámou grafickou závislost. Dále některé grafické závislosti nejsou vektorovou grafikou, i přes to že zdrojem zcela zřejmě bylo vektorové zobrazení (Obr. 5.1, 7.9., 7.13, 7.14, 7.15). Student má dále problém s interpunkcí, a to především u matematických vzorců, kde čárkou začíná až následující řádek nebo chybí vůbec. Podobně je to i v případě citování zdrojů, kde se objevují nepochopitelné mezery mezi čárkou a vzorcem. Nesprávně je využito citování více zdrojů zároveň ([25], [11], [2], [24] místo [25, 11, 2, 24]). Za nesprávné také považuji seznam literatury, který nemá konzistentní charakter a tím pádem nedodržení velkých písmen v příjmení autorů v několik případech (Waterhouse, Devantier, …). Odevzdané kódy v prostředí MATLAB neobsahují komentáře, tak na první pohled není zcela zřejmé, jak dané skripty fungují. Z celkového hlediska jde poznat, že práce je psaná ve spěchu, na druhou stranu zdůrazňuji že student zadání splnil a tím doporučuji práci k obhajobě s hodnocením 70 C.
eVSKP id 115751