POKORNÝ, K. Laboratorní scénáře objasňující základy komunikačních protokolů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Zadání diplomové práce považuji za splněné. Student se řešení věnoval z časového pohledu spíše nerovnoměrně, avšak vždy intenzivně a dostatečně svůj postup konzultoval. Vytvořené dílo považuji za poměrně zdařilé, rozsáhlé a výstupy jsou funkční a použitelné k zamýšlenému účelu. Určité výhrady mám k některým aspektům jazykové stránky práce. Z hlediska práce s literaturou nespatřuji žádné nedostatky. Vzhledem k výše uvedenému uděluji hodnocení A/90.
Cílem předložené práce bylo vytvořit dvě laboratorní úlohy z oblasti komunikačních protokolů. Práce sestává z více než 100 stran, přičemž její struktura je poněkud nejasná. Autor v teoretické části nejprve popisuje poměrně obecné pojmy jako typy komutace v sítích, hierarchie protokolů apod. Ty však nakonec nemají žádnou přímou souvislost s navrženými úlohami a v práci plní jen roli výplně. Zbývající části práce se věnují dvěma vybraným problémům, kterými jsou řízení toku dat a adresní schémata (v autorově příliš obecné terminologii „typy přenosu“). Proč byla vybrána zrovna tato témata, není v práci uvedeno. V příloze práce jsou pak uvedeny návody k oběma zmíněným úlohám. V laboratorní úloze řízení toku dat se autor věnuje protokolům ARQ typu Stop-and-wait, Go-Back-N a Selective Repeat. Zde oceňuji vytvořený program a soubor otázek, které studentům umožní hlubší vhled do dané problematiky. Avšak jak v teoretické části, tak i v samotné úloze postrádám obecný úvod, přesnou terminologii, důsledné značení a jasné vysvětlování. Čtenáři například není vysvětleno, že jednotlivé typy protokolů se liší šířkou okna na obou stranách protokolu, není jasně stanoveno číslování rámců, resp. potvrzení (např. podle obr. 4.3 na s. 33 se čísluje od 1, ale o stránku dále na obr. 4.4 je číslování od 0) a u příkladů se neuvádí rozsah číslování a hodnota šířky okna, což by značně prospělo srozumitelnosti výkladu. Chybí mi zde i uvedení výhod a nevýhod jednotlivých typů protokolu ARQ a kde se s nimi lze v praxi setkat. Na závěr úlohy by pak byla dobrá rekapitulace procvičované problematiky. V laboratorní úloze k adresním schématům, která je poněkud zmatečně nazvána Směrování paketů, autor popisuje unikátní, skupinovou, všeobecnou a výběrovou adresaci. Vytvořený program a soustava otázek opět studentům umožňuje hlubší porozumění problematiky adresace u protokolů IP verze 4 i 6. V obecném úvodu mi však chybí vysvětlení, kde se studenti s jednotlivými schématy adresace mohou v praxi potkat a rozsahy jednotlivých typů adres (alespoň pro IPv4). V příloze B3 na s. 104 chybí pod prvním odstavcem výčet definovaných druhů adres. Didakticky by opět byla vhodná závěrečná rekapitulace procvičované problematiky (vlastnosti jednotlivých typů schémat, kde se s nimi v praxi setkáváme a jaké jsou adresní rozsahy). Rovněž pochybuji, že tato úloha studentům zabere 2 hodiny - osobně její provedení odhaduji na poloviční dobu. Z formálního hlediska je práce na průměrné úrovni. Nedostatkem je číslování odkazů, které není vzestupné podle prvního výskytu pramene (první odkaz je [18], viz s. 14), ignorování mezer mezi textem a odkazem (např. ...zařízení[18]... na s. 14), spousta překlepů (např. „schnoposti“ v popisku obrázku na s. 33, „označním“ na s. 64 na konci 2. odstavce atd.) a pravopisné chyby (např. „nimy“ namísto „nimi“ na s. 30 a 56). Celkově konstatuji, že cíle zadání byly splněny na dobré úrovni a proto práci hodnotím stupněm Dobře (C, 78 bodů).
eVSKP id 118221