ENIKEEV, A. Monitorovací systém pro zjištění motility a polohy laboratorních zvířat po anestézii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem diplomové práce byly rozbor a nalezení vhodného způsobu detekce potkana a hodnocení dlouhodobé motility potkana v chovném boxu a realizace takového optimálního monitorovacího systému. Student se z vlastní iniciativy rozhodl zaměřit čistě na obrazové zpracování v prostředí Python při snímání scény s potkanem ve viditelné oblasti. Na celou praktickou část tak lze pohlížet jako na softwarové vybavení pro real-time detekci potkana s celkovým statistickým hodnocením úrivně jeho motility. Student se hledání vhodné metody a samotnému měření a programování detekce věnoval plně po celý rok. Projevoval vysokou aktivitu jak při zpracování video záznamů, tak konzultacemi s konzultantem nebo vedoucím. Velice kladně hodnotím právě tuto průběžnou aktivitu a také úroveň výsledného softwarového vybavení. Rešerše a teoretický základ jsou rozsáhlé a podložené mnoha zdroji. Výsledky jsou na velmi dobré úrovni a odpovídají požadavkům zadání. Celkovou úroveň kvality práce však rázně snižuje forma zpracování, která je nevhodná pro stupeň inženýrské závěrečné práce. Níže uvádím výčet hlavních připomínek k formální a obsahové stránce: Struktura práce je nevhodná, členení práce není vždy logické, student často míchá obsah praktické a teoretické části (např. celá kapitola č. 5). Student pro členění využívá až 4. úroveň kapitol a vzhledem k malému množství obsahu v kapitolách na nižších úrovních (např. str. 4). Text je kouskovaný, nesrozumitelný. Pojmy, vzorce, příkazy a funkce nejsou často vysvětleny. Student se často vyjadřuje příklady z programovacího jazyka místo odborných pojmů z oblastí zpracování obrazů (př. str. 11). Uváděný postup obrazového zpracování s příklady z jazyka Python je nesrozumitelný a nevhodně podán (např. str. 41). Bloková schémata a některé nákresy nejsou číslovány a ani dostatečně popsány (např. str. 52 a 56). Text je zejména v celé praktické části nesrozumitelný a obsahuje vážné gramatické chyby, příkladem je, cituji: “Dal na zobrazovaci okno pridana informace o : Pozice v osech X a Y (řadek : „Position X “ „Position Y“) Přumerna rychlost za 10 secund (řadek : „av.speed in 10 sec “) Hlašeny chyby : (řadek : „error : _ / error : Potkan neni“ / error:zvire stoji na zadnih noheh)” Chyby jsou mnohdy důsledkem jazykové bariéry studenta. Celkově je i formátování práce na velmi špatné úrovni. Nedostatečně jsou popsány některé výsledky a jejich zhodnocení (kapitola 7). Formální úroveň práce a způsob prezentace jejího obsahu celkově považuji za naprosto nevhodné a i přes představené praktické výsledky tomu přizpůsobuji celkové hodnocení.
Student Amir Enikeev se ve své práci zabýval konstrukcí systému pro detekci polohy laboratorního potkana za účelem následné analýzy motility zvířete ve výběhové komoře. V práci testuje vhodnost několika kamer a tvorbu programu pro automatické zpracování pořízených videosekvencí. Kvalita formátování práce je zcela nedostačující. Názvy kapitol a podkapitol různých úrovní jsou vysázeny různou velikostí a formátem písma (např. názvy podkapitol 3.3, 3.1.2. a 3.1.1.1 jsou vysázeny stejně a zcela odlišně než ostatní názvy podkapitol). Obsah práce je nevhodně formátovaný. Autor využívá v práci různé styly a formáty písma (např. anglická část abstraktu, popis obrázku 33-35, text na straně 45 atd.). Na velkou část obrázků a tabulek se autor v práci neodkazuje (obrázek 3, 5, 6, 7 atd.) a obrázky mají špatnou kvalitu (obrázek 6, 49, 54, 13 atd.). Práce navíc obsahuje velké množství překlepů a nesmyslných slov, kde řada z nich je způsobená jazykovou bariérou, avšak velké množství by přesto bylo možné opravit opětovnou kontrolou textu. Seznam zkratek neobsahuje žádné zkratky, ale jen nesmyslné vysvětlení co je Python a OpenCV. Práce sice obsahuje 72 citací, ale většina z nich je pouze vyjmenována v tabulce v přílohách bez další diskuze v práci, nebo se jedná o zcela nevhodné a neúplné citace webových stránek. Řazení kapitol práce je zmatené. Práce obsahuje velké množství zcela zbytečných obrázků a dokola se opakujících špatně formátovaných rovnic (rovnice 4, 5, 7, 8, 10, 11, 20, 21). Velká část popisů obrázků je nedostatečná, nevhodná či úplně chybí (tabulka 7, obrázky 48-52, obrázek na straně 52 atd.). V práci je zcela nevhodně vloženo velké množství zdrojových kódů, které jsou navíc různě formátované a někdy jsou chybně označeny za pseudokódy. Proměnné ve vzorcích jsou mnohdy nepopsané. V práci jsou zcela zbytečně popsány věci jako ukládání videa, ukládání do csv souboru, či výpis chybové hlášky a to včetně vložených zcela triviálních zdrojových kódů. Popis instalace Pythonu, který se navíc v práci dvakrát opakuje, považuji za zcela zbytečný. Práce tak obsahuje 84 stran, avšak velká část je tvořena zbytečnými obrázky či jiným nerelevantním obsahem. Metodika zpracování obrazu je velmi jednoduchá a funguje pouze pro černý box. Vyhodnocení výsledků vytvořeného systému považuji za nedostatečné. Bod zadání 5) není splněn, protože v práci je uvedena pouhá ukázka trajektorie zdravého zvířete a zvířete s indukovaným postižením bez statistického zhodnocení. (Kvantitativní vyhodnocení je zmíněno pouze v závěru práce, avšak ve výsledcích práce se neobjevuje.) Jelikož se v práci velmi obtížně orientuje, tak je i obtížné zhodnotit, do jaké míry bylo zadání práce splněno. Z výsledků práce není patrné, zda je vytvořený systém reálně použitelný pro sledování trajektorie potkana. V tabulce 7 jsou výsledky algoritmu srovnány s výsledky získanými softwarem Fiji, ale není jasné, zda se jednalo o srovnání s manuální nebo jinou automatickou anotací. Z práce není zřejmé, na kolika myších byla funkčnost systému reálně otestována. Celá práce působí velmi odbytým dojmem, je špatně formátována, obsahuje velké množství chyb a je velmi nesouvislá. Vzhledem k uvedeným nedostatkům nelze předloženou práci akceptovat a práci je třeba přepracovat. V této podobě ji nemohu doporučit k obhajobě a hodnotím jako nevyhovující.
eVSKP id 118364