KUKHTA, D. Metody přípravy buněčných transplantátů v kardiologii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Odevzdaná práce koresponduje se zadáním a velmi kvalitně v anglickém jazyce popisuje jak teoretický základ tak praktické experimenty a získané výsledky laboratorních analýz a softwarových analýz. Formální stránka práce je na vysoké úrovni, zejména nadstandardní zpracování ilustrativních snímků z 3D mikroskopie a různých technických schémat (které studentka nepřejímala z jiných zdrojů, ale velmi profesionálně konstruovala sama). Drobnými nedostatky jsou občasné gramatické nepřesnosti a občasné neideální odkazovaní na obrázky v základním textu, v Conclusion mohlo být jasnější načrtnutí dalšího rozvoje metody a upgradu současných léčebných metod. Zvláštní je také vydělení Discussion a Conclusion z bloku číslovaných kapitol, nevím zda šlo o záměr na základě vzorové DP poskytnuté studentům ústavem nebo chybu studentky při automatickém číslování. Studentka při rešerši použila nadstandardní množství literatury, konzultovala protichůdná sdělení nalezená v literatuře a provedla na různých mikroskopech velké množství pilotních i optimalizovaných testů, velmi dobře pak do práce odfiltrovala jak relevantní teorii tak i relevantní výsledky a práce tak není zahlcena popisem rutinních příprav buněk a mikroskopické techniky a metodických slepých uliček, i když ty zabrali podstatnou část laboratorního času. Využitelnost výsledků je určitě nadějná, příprava jak isotropních kardio-kultur nebo i flexibilních non-scaffold samonosných "cell-sheet" pro transplantace (a ideálně jejich kombinací) není dosud dobře zvládnuta žádným výzkumným týmem, na daná zjištění z diplomové práce budou určitě moci navázat další práce. Otázka: Vámi prezentovaná Matlabovská utilita pro kontrolu kardiomyocytů v kultuře je semi-automatická, v prvním kroku uživatel musí sám na snímku vyznačit zelenou úsečkou u každé buňky hlavní osu. Myslíte, že by s do budoucna dala utilita upravit tak, aby sama správně nalezla z kvalitní mikrofotografie okraj a osu protáhlých buněk?
Práce autorky se zabívá tkáňovým inženýrstvím v kardiologii. Detailně popisuje tvorbu homogenní, planární a izotroplní vrstev buněk srdečního svalu, popřípadě ko-kultivovaných kardiomyocytů s fibroblasty pomocí technologií “scaffold-free”, “scaffold-based”. Detailně se zabývá popisem různých materiálů pro tvorbu “cell sheets” založených na scaffold technologii PCL, PDMS a dále popisuje speciální techniku založenou na termoresponsivním polymerním povrchu PNIPAAm pro tvorbu “cell sheet” pro použítí při tkáňových transplantacích. Poznámky: Abstrakt v českém jazyce postrádá korekci rodilým mluvčím. Strana 4: Mezi buňky tvořící srdce patří také buňky imunitního systému. Jejich přítomnost by neměla být opomíjena, protože jejich role ve zdravém a zraněném srdci má velký zájem. Strana 5: Autorka v práci nepopisuje kardiomyocyty odvozené z kmenových buněk. Nicméně právě tyto buňky jsou skutečný fond kardiomyocytů, které mohou být kultivovány a použity pro TE. Obrázek 18: Obrázky kardiomyocytů ukazují určité procento mrtvých buněk, které se může v průběhu kultivace prohlubovat. Měly by být zobrazeny další snímky pořízené v několika časových bodech. V kapitole 7.1.3. Cell visualization and viability assay , není viabilita nijak kvantitativně posouzena, prosím okomentovat jaké procento buněk na daných vzorových in vitro vzorcích je tedy viabilních. Obrázek 28: chybí popisek obrázků ve smyslu A a B Diplomová práce je celkově velice hezká a obsáhlá a proto navrhuji práci k obhajobě.
eVSKP id 118377