DVOŘÁK, V. 3D tištěná směrová anténa [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem práce byl návrh směrové antény pro Ka pásmo, která měla být vyrobena technologii 3D tisku. Student po diskuzi se mnou vybral a v programu CST Microwave Studio modeloval trychtýřovou anténu na základě vlnovodu integrovaného do substrátu. Pro zlepšení jejich impedančních a vyzařovacích diagramů anténu vybavil různými typy dielektrických zátěží a optimalizoval její vlastnosti. U výsledné struktury s trojúhelníkovou zátěží provedl transformaci pevných stěn na prokovy a anténu vybavil přechodem na koaxiální vedení. Bohužel, anténu již nerealizoval. V práci postrádám hlubší řešení problému a konkrétnější diskuzi k obdrženým výsledkům. Zarážející je fakt, že po transformaci pevných stěn na prokovy a vybavení antény přechodem dojde ke zvýšení zisku antény až o cca 3 dB a student to nechá bez vysvětlení. Ve vlastním textu práce se vyskytuje několik věcných a formálních chyb. Student během řešení práce projevoval malou aktivitu. Zadání práce považuji z větší části za splněné.
Student se v úvodních dvou kapitolách věnuje popisu základních parametrů antén a jejich směrových zástupců. Zmiňuje zde rovněž technologii vlnovodu integrovaného do substrátu, kterou v dalších částech práce využije pro návrh nízko-profilové směrové antény. Jsou zde také popsány některé technologie troj-rozměrného tisku a zmíněny možné procesy výroby antény pomocí této technologie. Ve třetí kapitole student popisuje návrh trychtýřové antény využívající SIW. V první podkapitole se zabývá modelem samotného trychtýře bez dielektrické čočky, v navazujících podkapitolách analyzuje a porovnává tři provedení dielektrických čoček. Porovnávání průběhů směrových charakteristik je ale v celé práci omezeno pouze na kmitočet 33 GHz, i když má být cílem funkčnost a co nejlepší směrové vlastnosti antény v celém Ka pásmu (směrové charakteristiky konečného návrhu antény na ostatních kmitočtech pásma jsou přílohou práce). Student se také nikde v práci nevěnuje vylepšení impedančního přizpůsobení antény v dolní části pásma pod 30 GHz, které je nevyhovující (> -10dB) u všech provedených simulací. V tabulce č. 4 navíc nesedí hodnoty dosažených úrovní postranních laloků vzhledem k jejich průběhům na obrázku 49. Dále v práci student analyzuje přechod pro napájení struktury SIW koaxiálním kabelem. V posledních podkapitolách je pak ekvivalentní struktura s pevnými vodivými stěnami přepočtena na strukturu SIW s prokovy a analyzována. V závěru student popisuje dosažené výsledky, ale ani zde se nedozvíme nic o důvodech, proč anténa není dostatečně přizpůsobena na nižších kmitočtech pásma a ani proč zisk konečného návrhu se SIW strukturou vyšel „neočekávaně“ větší než zisk ekvivalentní struktury. Experimentální ověření nebylo realizováno z časových důvodů. V práci se vyskytuje několik gramatických nepřesností a nešikovně přeložených vět z cizojazyčné literatury. Práce na mě celkově působí dojmem díla ušitého horkou jehlou.
eVSKP id 118439