PROCHÁZKA, J. Porovnání výpočtů zkratových proudů simulačními programy s normou ČSN EN 60909 ed.2 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Diplomová práce se zabývá problematikou výpočtu zkratových proudů, z pohledu normy ČSN EN 60909 ed.2 a simulačních nástrojů. Práce je vhodně členěna do jednotlivých na sebe navazujících kapitol, ve kterých autor nejdříve teoreticky rozebírá zadanou problematiku a následně se věnuje praktické části výpočtů a simulací zkratových proudů. Teoretická část je výstižná a vhodně odkazována na literaturu a zdroje. Autor zde rozebírá metodu výpočtu zkratových proudů a popisuje použité softwarové nástroje. V praktické části je popsán postup výpočtů v jednotlivých softwarech, tvorba modelů a jsou shrnuty výsledky. V závěru chybí podrobnější zhodnocení výsledků a porovnání simulací a simulačních programů. Autor se v práci zaměřil hlavně na popis postupů a provedení simulací, chybí ale vyhodnocení rozdílů ve vypočtených hodnotách zkratových proudů dle normy a softwarových nástrojů. K práci mám několik připomínek: - Některé obrázky jsou hůř čitelné (např. obr.8). - V práci se vyskytuje více překlepů. - Některé kapitoly postrádají úvodní text s přiblížením dané problematiky a návazností na předchozí text. - Některé výsledné grafické průběhy nejsou dostatečně popsány. Při řešení praktické části diplomant projevil dobrou orientaci v problematice a schopnost samostatně řešit zadané úlohy. Zpracování své práce konzultoval se svým vedoucím pravidelně. Na diplomových seminářích pokaždé úspěšně prezentoval pokrok ve své práci a pohotově reagoval na dotazy a připomínky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B (80 bodů).
Cílem diplomové práce Bc. Procházky bylo porovnat výpočet zkratových proudů v simulačních programech s ručním výpočtem podle platné normy. Zadání práce bylo splněno v celém rozsahu. Hlavní přínos práce tkví v provedení výpočtu různými metodami (bohužel porovnání chybí – komentuji dále) a přípravě simulačních modelů, které lze následně využít pro výpočty zkratových proudů. Samotná práce je členěna do 10 kapitol, kdy nejprve autor uvádí potřebnou teorii (kap. 2 – 3), provádí ruční výpočet zkratových proudů (kap. 4) a ve zbývajících kapitolách je popsán samotný přístup k modelování a dosažené výsledky. Toto členění je logické, nicméně pomocí textu by kapitoly měly být více svázány a bylo by lépe uvést samostatnou kapitolu obecně o simulačních programech (bod 2 zadání) před konkrétním popisem. Autor je také na řadě míst velice stručný. Celkem je uvedeno 11 zdrojů, které jsou vhodně vybrány a povětšinou i správně citovány, nicméně zdrojů by mohlo být více a patrně není seznam kompletní (komentuji dále). Z práce patrno, že autor vynaložil mnoho úsilí při provádění simulací, vyzdvihuji detailní popis vytvořených modelů. Přínos práce bohužel snižuje velké množství formálních chyb a nepřesností, z nichž dále uvádím jen některé. Seznam zkratek žádné neobsahuje (ačkoliv je autor používá); seznam veličin by měl být abecedně seřazen, některé názvy jsou nepřesné. Úvod práce je příliš stručný, zcela chybí jasné vymezení cílů práce. Stejně tak druhá kapitola je zbytečně stručná, navíc se domnívám, že většina uvedených myšlenek není autorova a měla by tudíž být citována. Přístup k odvození zkratových proudů ve třetí kapitole zjednodušením značně utrpěl. Autor v práci zápasí s komplexními veličinami, nedodržuje také označení veličin kurzívou a jednotek naopak bez kurzívy, u některých rovnic není kompletně uveden rozměr nebo je uveden chybně. Kvalita obrázků (zejm. v kapitole 3) je špatná, z obrázků schémat není patrné, které hodnoty jsou komplexní a které jen moduly, některé grafické závislosti (např. Obrázek 15) jsou jen obtížně viditelné. Všechny kapitoly by měly mít dílčí úvod (čím se zabývají a co v nich čtenář nalezne), reference patří až do textu, ne do nadpisu (např. 8.1). Dílčí kapitoly 6.1.1. a 7.1.1. popisující programové prostředí jsou nadbytečné, podstatný je popis modelování. Velkým nedostatkem práce je absence zhodnocení dosažených výsledků, které je však stěžejní. Také by v závěru měl být více vyzdvižen autorův přínos, resp. shrnuto, které všechny problémy v práci vyřešil. S ohledem k výše uvedeným skutečnostem tuto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji C/70 bodů.
eVSKP id 119200