SÝKORA, T. Konstrukce a programové vybavení transportních entit pro testbed Průmysl 4.0 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student ve své práci navrhnul a provedl integraci staršího SCARA manipulátoru do demonstrátoru výrobní továrny realizovaného dle principů Industry 4.0. Vzhledem k tomu, že zmíněný manipulátor umožňuje programování pouze prostřednictvím programu kompatibilního nejvýše se systémem Windows XP a komunikace s manipulátorem je možná pouze prostřednictvím rozhraní RS-232, bylo potřeba navrhnout a realizovat takové řešení, které umožní nejen správnou funkci s příslušným nadřazeným kontrolérem, ale také rekonfiguraci drah robotu bez nutnosti složité instalace programového vybavení. Posledním, avšak neméně důležitým bodem zadání bylo navržení synchronizace robotu a dopravníkového pásu pro možnost odebírání/pokládání produktů z/na pás. Zadání hodnotím jako středně obtížné, avšak ne zcela přímočaré. Student musel řešit a vyřešit množství problémů. Jako jedna z největších překážek se nakonec ukázala absence jakékoli podpory a malé množství relevantní dokumentace k robotu a jeho programovacímu jazyku. Přesto se však studentovi podařilo celý systém úspěšně oživit. Je však nutno konstatovat, že v případě nutnosti budoucího rozšíření pohybů robotu bude nutný zásah do jeho programu. Navržená koncepce nicméně umožňuje další rozšíření práce tak, aby tento zásah nutný nebyl. Hodnotím tedy, že student splnil všechny body zadání úspěšně. Po odborné stránce lze vytknout málo rozsáhlou teoretickou část, ve které postrádám jednak porovnání uvedených algoritmů pro hledání nejkratší trasy v grafu s využitým přístupem výběru z tabulky, jednak také podrobnější popis funkce alespoň jednoho z těchto algoritmů (na jednoduchém příkladu) a zamyšlení, proč není možné algoritmus implementovat do kontroléru robotu. Rovněž princip funkce testbedu (kapitola 2.2) je nepřiměřeně stručná. V praktické části práce neshledávám žádné problémy či nesrovnalosti. Po formální stránce hodnotím práci jako velmi kvalitní. Výsledky jsou prezentovány jasně a přehledně. Student při práci využíval v hojné míře literaturu. Student práci obětoval odpovídající množství času, pracoval samostatně, avšak (možná vzhledem k specifickým požadavkům vedoucího na úroveň realizace) s nutnými častými konzultacemi. I přes výše uvedené problémy navrhuji známku B.
Práce je strukturována do 7 kapitol, tyto však bohužel příliš nesledují body zadání, pro oponenta tedy není snadné ověřit, zda bylo celé zadání splněno. Doporučený rozsah je dodržen. V úvodu práce je dobře formulovaná motivace, chybí jasnější definice cílů. Závěr přehledně popisuje, jakým činnostem se autor věnoval. Práce je formálně na vysoké úrovni, je vysázena v LaTeXu, obrázky jsou přehledně popsány, v elektrických schématech se dobře čte, zdrojové kódy jsou komentované. Jazykově je práce na dobré úrovni. Literatura je v práci korektně citovaná, ale jedná se z větší části o novinové články, datasheety a zdroje obrázků, odborné články či monografie se objevují v jednotkách kusů, a to pouze od českých autorů. První bod zadání byl splněn, výchozí stav testbedu je dostatečně charakterizován. Druhý bod zadání je dle mého soudu zpracován nedostatečně, co se přesunu dat mezi buňkami týče, je pouze stručně zmíněno, že je k tomu využit NFC čip, ale není specifikováno, jaká data a v jaké podobě se předávají. Třetí bod zadání je pravděpodobně splněn, i když není z práce jasně poznat, jaké mechanické součásti jsou dílem autora, a které byly převzaty z dřívějších projektů. Největší pozornost je v práci věnována čtvrtému bodu, který byl prokazatelně splněn. Práce je z hlediska robotiky spíše povrchní, z plánování trajektorií je např. patrné, že byly řešeny singulární polohy robotu, ale je využito neodborného popisu. Ale vzhledem k tomu, že se nejedná o primárně robotickou práci, byl bych v tomto shovívavý. Co mi ovšem v práci chybělo, byl detailnější rozbor vzniku směrovací a příznakové tabulky. V teoretickém úvodu jsou zmíněny algoritmy pro prohledávání grafu, které ale zjevně využity nejsou. Celkově zvolené řešení pro ovládání manipulátoru hodnotím pozitivně a inovativně. Domnívám se, že praktické výstupy práce jsou využitelné pro další rozvoj testbedu a implicitní požadavek zadání je tak splněn. Student se musel při řešení úlohy potýkat s nesnadnými překážkami (např. chybějící teach pendant), řešení tak nebylo přímočaré a vyžadovalo hledání alternativních postupů; chválím, že si autor poradil. Předložená práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě. Navrhuji hodnocení C / dobře (77 bodů).
eVSKP id 119220