BUREŠ, M. Elektronická informační tabule LCD [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
V rámci doplomové práce měl student nastudovat technologie a možnosti elektronické prezentace dokumentů formou LCD interaktivních informačních kiosků a tabulí. Na základě průzkumu měl student navrhnout koncepci informační interaktivní tabule založené na mikroprocesorové platformě Raspberry PI ve spojení s LCD obrazovkou a elektronickým ovladačem pro ovládání tabule. Nedílnou součástí práce bylo vytvoření programového vybavení jak pro administraci systému, tak pro uživatelský přístup a zobrazování uložených informací na základě interakce uživatele s LCD nástěnkou. V rámci diplomové práce student zvolil vhodný postup, postupoval podle bodů zadání a využíval konzultací vedoucího práce. Na počátku student nastudoval možnosti mikroprocesorové platformy, navrhnul celkovou koncepci a tu zrealizoval. Pro interakci uživatele s LCD nástěnkou student navrhnul a zrealizoval periferii k Raspberry PI, která umožňuje analogovým joystickem ovládat uživatelské rozhraní a zobrazovat a vyhledávat uložená data. Pro stranu administrace systému i pro stranu grafické uživatelské prezentace student navrhnul programové vybavení realizované na implementované platformě Linux. Student pracoval v rámci diplomové práce samostatně a cílevědomě. Postupoval podle zadání a splnil všechny body zadání diplomové práce. Vlastní práce je na průměrné úrovni a je funkční. Student demonstroval funkci a předvedl možnosti své realizace. Konzultací vedoucího práce student využíval přiměřeně. Nezbývá než konstatovat, že student splnil všechny body zadání, i když zpracování mohlo být na mnohem vyšší úrovni. Student však prokázal inženýrské schopnosti a jeho práci navrhuji k obhajobě.
Ve své práci student navrhuje a realizuje elektronickou informační tabuli. V rámci prvního bodu zadání student provedl průzkum trhu existujících informačních panelů. Tento bod je v první kapitole práce zpracován poměrně přehledně, snad s výjimkou části 1.2.5, která neuvádí dosažené poznatky, ale nějaké seznamy existujících konstrukčních, HW a SW technologií bez dalších informací. Druhým bodem zadání je návrh HW a SW pro informační tabuli. Je velkou škodou, že student neprovedl podrobnější průzkum možností a vymezil se na mikropočítač Raspberry PI. Ani to, že prostým popisem vlastností jednotlivých variant tohoto mikropočítače popsal tři strany práce tento nedostatek nekompenzuje. V rámci kapitoly 2.4 student prezentuje návrh zapojení. Ve skutečnosti se jedná pouze o propojovací desku mezi mikropočítačem, polohovacím zařízením a zakoupenými A/D převodníky. Ve schématu by se jistě našla vhodnější značka pro 40 pinový konektor Raspberry PI, nemluvě o tom, že jednotlivá čísla pinů na uvedeném zobrazeném schématu ani vzdáleně nekorespondují se skutečnými piny, které budou později využity. Ani připojení signalizačních LED diod přímo na piny tohoto mikropočítače nelze hodnotit jako vyhovující řešení (student později v kapitole 4.2.3 na tuto skutečnost bohužel pozdě přišel). V rámci třetí kapitoly student navrhuje koncepci SW zařízení. Začíná výběrem operačního systému a z blíže nespecifikovaných důvodů hned v začátku zavrhuje použití Windows 10 IoT, které dle mého alespoň stojí za zamyšlení. Jasná mi není ani poslední věta kapitoly 3.1 – proč není vhodné instalovat do Raspberry dodatečné programové vybavení, pokud by to vedlo ke splnění zadaného úkolu? Student zvolil OS Raspbian, mimo jiné také (jak uvádí) pro možnost prohlížení PDF souborů předinstalovanou aplikací. V další sekci se student zabývá výběrem programovacího jazyka. Připouštím, že zvolený jazyk Python nemusí být špatnou variantou, avšak důvody, které studenta k rozhodnutí vedly, nemohu uznat jako validní (Věta „Z pohledu začínajícího programátora je vhodnější využití jazyka Python, který je možné se naučit v relativně krátké době používat“ je nevhodná uvážíme-li, že student má na vypracování práce téměř rok času). Sekce popisující výběr vhodného webového frameworku je zpracována poměrně zdařile, avšak výrok „v Djangu se Controller nazývá View“ je pro mě poměrně záhadný. Rád bych, aby student toto tvrzení vysvětlil, či podložil citací. Experimentální pokus o zprovoznění frameworku Kivy rovněž nebudí důvěru nemluvě o zcela diletantském zadokumentování. Z dalšího lze zmínit například nevhodně pojmenované databázové tabulky (české vs. anglické názvy). Zbývající popis realizace je na přiměřené úrovni. Mám pouze několik připomínek: • Prosím vysvětlit naprosto zmatenou kapitolu 4.3.2.4 – mechanizmus kontroly platnosti dat. • Proč je nutné převádět PDF na bitmapové obrázky? Proč nebyl celý výběr vhodných frameworků, operačního systému, potažmo HW podmíněn tím, aby bylo možné nativně zobrazovat PDF? Informační tabule přeci slouží k tomu, aby zobrazovala (pdf)! Po formální stránce je práce katastrofa, což lze vycítit již z prvních několika řádků úvodu. Každý její odstavec je protkán pravopisnými chybami, stylistickými přehmaty i naprosto nevhodnými formulacemi („narážel jsem na samé obtíže“, „realizoval za pomocí diskuzních fór“, „Framework na mne neudělal kladný dojem, vzbudil nedůvěru, atd.). Absolutně chybí citace (viz celá kapitola 3). Vzhledem k výše uvedenému navrhuji hodnotit práci známkou E.
eVSKP id 119254