ŠTOUDEK, M. Zvýšení efektivity linky na zpracování kaučuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Zadání diplomové práce pocházelo z prostředí firmy, pro kterou autor práce pracoval. Úkolem autora bylo analyzovat problémy související se sníženou efektivitou linky na zpracování kaučuku, navrhnout HW i SW řešení v PLC a také návrh a realizace vizualizace (HMI). Svou náročností se toto zadání nevymyká a patří spíše k průměrně náročným. Autor během řešení práce pracoval samostatně a soustředil se zejména na plnění požadavků zadávající firmy a implementaci navrženého řešení. Tvorba dokumentační části práce byla ponechána spíše na závěr semestru a autorem byla asi poněkud podceněna časová náročnost nutnosti formálně zpracovat diplomovou práci, což se odráží na kvalitě předložené práce. Po formální stránce je práce na poměrně dobré úrovni, byť se autor nevyhnul pravopisným chybám, ale rozsah jednotlivých kapitol není ideální – autor věnuje více prostoru popisu komponent a nástrojů, které při realizaci řešení použil, ale jen stručně diskutuje provedené analýzy a rozhodnutí, která z těchto analýz vyplývají. Z práce je zjevné, že zadání bylo splněno, analýza byla provedena, potřebná rozhodnutí byla přijímána průběžně, ale relevantní informace jsou poměrně stručné a jsou rozptýlené po jednotlivých kapitolách, kde se mísí s popisem komponent a použitých softwarových nástrojů. Problémy, kterým autor a kterých nepochybně nebylo málo, nejsou v práci podchyceny, o některých se autor zmiňuje až v závěru práce. V práci se tak odráží jen výsledná rozhodnutí (např. v podobě popisu zvolených komponent), ale proč byly zvoleny právě tyto komponenty zůstává bohužel převážně nedokumentováno. Vlastní přínos autora k řešení problému je zachycen převážně v kapitole č. 5, kde je stručně dokumentována tvorba aplikace pro PLC. Kvalitě této části by podstatným způsobem napomohly tabulky, které by přehledně dokumentovaly význam použitých vstupů a výstupů nebo proměnných. Podobně návrh HMI je dokumentován stručně pouze výslednou podobou obrazovek bez jakékoliv diskuse možných řešení, jejich výhod a nevýhod, diskuse optimálního počtu platných cifer u zobrazovaných hodnot, diskuse volby barev a uspořádání. V závěru práce autor stručně hodnotí výsledky funkčních zkoušek vytvořeného řešení. Zadání bylo splněno, ale práce je svým rozsahem a především dokumentační kvalitou podprůměrná, což bylo způsobeno tím, že pro autora byla zjevnou prioritou implementace řešení a uvedení řídicího systému do funkčního stavu, nikoliv tvorba dokumentace, která by jinak tvořila podstatnou část obsahu diplomové práce.
Pan Bc. Štoudek měl za úkol analyzovat efektivitu linky na zpracování kaučuku s následnou implementací systému zajišťujícího zvýšenou efektivitu této linky. Z práce je znát, že zadání pochází z firmy, což je možná důvod, proč působí práce navzdory svému zadání přímočaře, až se zdá, že autor zná pouze jednu inženýrskou metodu, a to pokus-omyl. Po odborné stránce bych očekával využití teorie regulace pro implementaci regulátoru polohy a teorie měření pro zjištění dynamiky soustavy s následnou tvorbou modelu. Z hlediska volby použitých komponentů byl autor patrně svázán firmou, jinak by si určitě vybral komponenty, které snadno integruje do systému postaveném na platformě Siemens. Nemusel by potom složitě generovat konfigurační soubory a manuálně definovat komunikační telegramy. Implementace softwarového vybavení PLC a HMI je dostačující, avšak autor se nezamýšlel nad všemi pravděpodobnými stavy, do kterých by se systém mohl dostat. V části realizace elektrického zapojení bych vytknul připojení bezpečnostních komponent na standardní vstupy PLC, avšak nutno říct, že nikde není uvedena požadovaná úroveň integrity bezpečnosti. Po formální stránce shledávám nevypracování analýzy daného problému jako nedostatek, i když to není explicitně podmíněno zadáním. Chybí zde rozbor daného problému, technologické schéma či alespoň přehledný nákres. V kapitole 2 se autor zevrubně věnuje pouze analýze potřeb automatizace daných kaučukových linek. Dále mi zcela nesedí členění kapitol, resp. jejich pořadí, kdy se autor věnuje návrhu systému až poté, co definuje podrobně všechny komponenty, které použije. V kapitole 3 autor uvádí použití software SchemataCAD, avšak výstup z tohoto programu jsem na přiloženém CD nenašel. Výčet použitých komponent působí až katalogovým dojmem, což završuje obrázek motoru na samostatné stránce. Bod zadání týkající se vyhodnocení dosažených výsledků autor shrnul u každého řešení do jednoho odstavce s uvedením „chyby“ bez dílčích podkladů. Z minoritních nedostatků bych zmínil obrázek 2.3, který nesouvisí s danou problematikou, dále např. obrázky 3.4 a 5.14, které čtenáři nic neřeknou, či používání hovorových výrazů. I přes výše uvedené nedostatky autor dokázal zprovoznit nehomogenní systém, a proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 119308