ŠKODA, M. Simulátor signálu částečného výboje v pásmu ultrakrátkých vln [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student se věnoval problematice návrhu, realizace a ověření experimentálního zařízení, které umožňuje generovat EM signály v pásmu ultrakrátkých vln a simulovat tak projevy částečných výbojů. V úvodu je prezentována rešerše menšího, pro potřeby práce postačujícího počtu souvisejících publikací. V části návrhu zařízení se student soustředí na nejjednodušší řešení. Inovativní je použití argonu místo vzduchu pro vytváření kavit v dielektriku. Vzhledem k nižší elektrické pevnosti umožňuje použít nižší intenzitu elektrického pole, což je ověřováno pomocí simulace rozložení pole uvnitř kavity. Výsledky simulace jsou popsány vágně bez dostatečného komentáře. Simulace nebyla provedena pro vzduchové prostředí, a není možné provést porovnání. Udaná relativní permitivita argonu 0,3 je fyzikálně nereálná. V práci je dále popsáno měření signálů výbojů a jejich spektra. Rozbor je proveden stručně. Spíše jen uvádí jejich porovnání. Přitom časové průběhy mohly být např. analyzovány s využitím vztahů (10)-(12) z teoretického úvodu a mohla být ověřena korektnost vypočtených spekter. Z odborného pohledu obsahuje práce nezanedbatelné množství nevhodných formulací a výrazů. Např. „u antény dochází k časovým fázovým posuvům“, výraz „amplitudové a kmitočtové spektrum“, není vysvětleno, proč je u použitých filtrů měřeno skupinové zpoždění, jednotka GHz/s na straně 34, formát a popis rovnic (21) a (22). Není vysvětleno, proč je z obr.56 patrná nutnost použití filtrů a jiné. Rovněž by bylo vhodné provést diskusi možných úprav a návrhů zlepšení zařízení. Formální provedení práce rovněž vykazuje nedostatky. Objevují se gramatické a stylistické chyby, vadné odkazy na obrázky, absence dostatečného popisu některých ilustrací, reference na použité prameny nemají vždy správný formát, zbytečně malé velikosti grafů, a další. Student pravidelně využíval konzultací. Jeho vlastní iniciativa byla spíše nižší což způsobilo pomalejší postup v řešení a také neodstranění zmíněných chyb v textu. Na druhou stranu student prokázal zručnost při realizaci komponentů experimentálního pracoviště, jeho celkovém sestavení a obsluze. Je možné konstatovat, že zadání práce bylo splněno. Kvůli výše zmíněným odborným a formálním nedostatkům navrhuji nižší bodové hodnocení 65 bodů.
V předložené diplomové práci je řešeno experimentální zařízení umožňující generovat signály v pásmu UHF s cílem simulovat projevy částečných výbojů. Celá předložená práce působí rozporuplně a nesourodě. V úvodní části student stručně uvedl relativně dostatečně formou rešerše teoretické fyzikální základy vzniku částečných výbojů, avšak již zde se nevyhnul pochybení, např. uvedením historických a nepřesných průběhů proudů a napětí na obr. 18. V části návrhu zařízení a provádění experimentů naopak student provedl zcela inovativní postup použitím argonu pro vytváření umělých nehomogenit (kavit) v dielektrickém systému. Tento postup zaručuje opakovatelnost experimentů při zachování totožných podmínek, což je velmi důležitý aspekt pro ověřování postupů a výsledků experimentů. A právě rozbor a prezentace výsledků experimentů jsou v práci provedeny velmi stručně až povrchně, a chybí zejména analýza omezujících podmínek experimentů včetně návrhů možných úprav zařízení pro vyšší optimalizaci postupů. V celé předložené práci se vyskytují ve zvýšené míře gramatické a stylistické chyby, mylné odkazy na obrázky a nevhodně realizované formáty grafů. Naopak studen prokázal zručnost a technickou invenci při sestavování zařízení. Závěrem je možné konstatovat, že student v předložené práci zadání splnil, avšak ne zcela využil potenciálu problematiky modelování a analýzy částečných výbojů například pro účely nových diagnostických metod prediktivní údržby elektrických zařízení. Vzhledem k výše uvedeným odborným a formálním nedostatkům navrhuji nižší bodové hodnocení 62 bodů.
eVSKP id 119455