BOKROVÁ, J. PŘÍPRAVA A VYUŽITÍ VYBRANÝCH BIOPOLYMERŮ, NANOČÁSTIC A NANOVLÁKEN PRO KOSMETICKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Disertační práce Jitky Bokrové se věnuje průzkumu možností zapracování vybraných rost-linných extraktů do formy nanočástic nebo vláken, které by bylo možno využít jako nosiče aktivních či výživových látek, obsažených v extraktech, v kosmetických přípravcích nebo potravinách. Práci zahajuje, po krátkém úvodu, teoreticko-literární část. Stručně zpracovává základy technik používaných ve vlastní práci a významu bioaktivních složek, které jsou předmětem dalšího zájmu. Seznam pramenů čítá dvě stě položek, doktorandka tedy prostudovala bohatý poznatkový materiál, na jehož základě rozvinula vlastní experimentální činnost. Text ovšem neobsahuje odkazy na příslušné obrázky, některé jsou získány ne příliš kvalit-ním skenováním. Na obr. 3 má zřejmě správně být „intercelulární cesta“. Zeta potenciál se spíše používá k odhadu stability, než že by ji přímo udával (str. 17). X-ray se do češtiny běžně překládá jako rentgenová (spektroskopie; str. 21). Text o FTIR (str. 21) budí dojem, že jde o speciální optickou techniku, přitom jde „jen“ o speciální instrumentální provedení jinak stan-dardní IR techniky. Na str. 20 jsou jako příklady polyamidů uvedeny kolagen a fibrin, což se mi vůbec nezdá. Po vymezení cílů práce následuje poměrně podrobný popis použitých experimentálních postupů, které odpovídají vytýčeným záměrům. Výsledkově-diskusní část pochopitelně tvoří jádro disertace. Prezentuje výstupy řady labo-ratorních postupů, které by bylo možno shrnout do položek: příprava a charakterizace extraktů; charakterizace částic pro enkapsulaci extraktů včetně účinnosti a stability enkapsulace; příprava a charakterizace vláken jako dalších nosičů extraktů; hodnocení toxicity, antimikro-biálních a antimykotických účinků. Odvedený objem práce odpovídá předpokladům disertace. Postupy jsou adekvátní zvole-ným cílům, tvůrčí aspekty lze spatřovat především ve snaze využít moderní nosičové systémy i v potravinářství či kosmetice. Vytčené cíle lze považovat za naplněné. Několik kritických poznámek k této části. V části 4.7.2. by bylo lépe u ultrazvuku uvést výkon (dále, 20 kHz je na ultrazvuk málo, je to správný údaj?). Není zřejmé, zda jsou všechna desetinná místa v rovnici (4.6), str. 47, statisticky významná. Informace v části 4.14 (str. 50) je nedostatečná, zejména není jasné, o jaké funkce šlo. Vzhledem k tomu, že byly připravovány extrakty do různých kapalin, je třeba tuto infor-maci důsledně uvádět – chybí např. v tabulce 9 (str. 59). Pojem „elektrokinetická stabilita“ (název části 5.4 na str. 65) není šťastný, když už, tak lépe elektrostatická stabilita (stabilizace). Zvláštně působí, když jsou některé obrázky nazývány grafy. Závěr práce shrnuje výsledky a význam experimentů. Z přiloženého přehledu publikací vyplývá, že výsledky disertace byly zveřejněny v jednom článku v renomovaném mezinárodním časopise (další je v redakčním řízení), čtyřech plnotex-tových příspěvcích na konferencích a dvanácti abstrahovaných konferenčních příspěvků; snad všechny příspěvky pocházejí z mezinárodních konferencí. Zákonná povinnost toho, aby diser-tace obsahovala zveřejněné výsledky, tedy byla naplněna. Závěrem konstatuji, že posuzovaná disertační práce jako celek splňuje zákonné požadavky i obecné požadavky na tento typ práce kladené. Doktorandka shromáždila bohatou experi-mentální zkušenost, která ukazuje na možnosti inkorporace rostlinných extraktů do biologicky přijatelných nosičových struktur. Doporučuji práci přijmout jako odpovídající podklad pro obhajobu. Brno, 16. 4. 2019 prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.
Předložená dizertační práce je experimentálně zaměřena na problematiku přípravy kombinovaných preparátů s přírodní aktivní složkou ve formě nanočástic a nanovláken a testování jejich biologických účinků. Je sepsána na 123 stranách, obsahuje všechny náležitosti pro tento druh kvalifikační práce. Jedná se o velmi zajímavé a poučné téma, napsané čtivou formou, na velmi dobré jazykovou úrovní a má pěknou formální úpravou, vyskytují se jen drobnosti, které nikterak neovlivňují a nesnižují kvalitu odborné práce. Abstrakty v jazyce českém a anglickém, vystihují řešenou problematiku a jsou správně formulovány, mají metodický, materiálový a výsledkový charakter. Klíčová slova jsou dostačující, vycházejí z obsahu práce. Úvod uvádí důvody a obecná vyjádření proč je daná problematika řešena. Součástí této kapitoly jsou uvedeny i obecné cíle práce. Teoretická část má jasnou a srozumitelnou strukturu, rozebírá z hlediska teoretického a literárního informace využití enkapsulace v potravinářském a kosmetickém průmyslu, formy enkapsulace a jejich vliv na metabolismus organismu až do základu buněčné struktury, ovlivňování pokožky zářením. Velice zajímavě a dobře odborně podaný je popis vlivu fenolických látek na živý organismus v kombinaci s toxickými (rizikovými) prvky. K této části mám jen drobnou připomínku, doporučuji použití zkráceného vyjádření literárních zdrojů, např. [10-15]. Cíle práce jsou formulovány stručně do 7 dílčích úkolů, po prostudování práce mohu konstatovat, že byly splněny. Experimentální část vychází ze stanovených cílů. V rámci kapitol Materiál a metodický postup experimentů jsou uvedeny použité chemikálie, zdroje aktivních složek vybraných preparátů, mikroorganismy a popsány přípravy vzorků pro enkapsulace. Není uváděn počet vzorků každé komodity a počet jejich měření. U navážky vzorků by měla být uvedena i odchylka od přesnosti vážení (4.5.1). U Tab. 2 není uveden význam zkratek MP1-4 (až na s. 69 jsem se poprvé setkal s objasněním zkratky). Veškeré testy jsou literárně podloženy. Podkapitolka věnující se Statistickému zpracování výsledků měla být trochu více rozvedena a literárně doplněna (např. ANOVA, testy průkaznosti, atd.). Kapitola Výsledky a diskuze je široce rozepsána. K Tabulce 3 a dále mám připomínku k terminologii (názvům) vzorků, tak např. pomerančová kůra byla získána z Pomerančovníku pravého (Citrus sinensis); kozinec z Kozince sladkolistého (Astragalus glycyphyllos) uvést, zdali nadzemní část rostliny (listy), nebo kořen atd. V dalších tabulkách by se mělo pokračovat pro přehlednost s uváděným výsledků vzorků podle stejného pořadí jako u první tabulky, totéž platí i pro Grafy., zcela zbytečné jsou uváděny chybové úsečky, když neznáme počet měření (mnohdy uvádějí neprůkazné rozdíly, nebo jsou ukazatelem chyb při stanovení)? Bylo používáno nějaké vehikulum? U Tabulky 21 až 27 je nesprávně uvedeno %. Např. u Grafů 16, 17, 25 a 26 mělo být zvoleno jiné měřítky osy Y, aby byly zřejmější rozdíly mezi koncentracemi. U Tabulky 34 by mělo být uvedeno jiným, přehlednějším způsobem (záhlaví tabulky, chybí Poznámky). Interpretace výsledků je odpovídající a nemám dalších připomínek. Jaký je Váš názor na využívání FTIR pro výzkumnou činnost, jsou výsledky orientační nebo skutečně reálné? Candida, je to plíseň, kvasinka, mikroorganismus nebo houba? Diskuze mohla být trochu obsáhlejší a detailnější. Závěry dizertační práce jsou správně interpretovány a mohou sloužit pro další zkoumání dané problematiky v oblasti teorie a praxe, vycházejí z uvedených výsledků, mohly být uspořádány přehledněji. Použitá literatura je dostačující, všech 200 zdrojů je správně citováno. Seznam použitých zkratek odpovídá uvedenému textu, některé zkratky chybí. Součástí dizertační práce je Životopis a Publikační aktivity dizertantky. Závěr Předložená dizertační práce Ing. Jitky Bokrové splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji, aby Ing. Jitce Bokrové byla po úspěšné obhajobě udělena akademická hodnost Ph.D. ve Studijním programu Chemie a technologie potravin, Studijním oboru Potravinářská chemie. V Brně dne 10.4. 2019 prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc.
eVSKP id 113568