SAUCHANKA, K. Zinek v potravinových doplňcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Řezáčová, Veronika

Studentka Katsiaryna Sauchanka předkládá svou BP (bakalářskou práci) na téma „Zinek v potravinových doplňcích“. Tato BP zahrnuje jak část teoretickou, tak i praktickou. Teoretická část BP shrnuje informace o zinku, především pak v oblasti jeho vlivu na člověka. Popisuje rovněž analytické metody využívané ke stanovení tohoto prvku. Experimentální část přináší výsledky voltametrické analýzy využité pro stanovení Zn v náhodně vybraných potravinových doplňcích. Práce byla vypsána na základě negativních výsledků stanovení v předmětu PANC II (LS 2016/2017). Doporučená metoda stanovení Zn byla optimalizována v řadě základních parametrů. Výsledné nastavení bylo použito při analýze reálných vzorků. Během své činnosti v laboratoři byla studentka samostatná a v krátké době získala zručnost. Práce v laboratoři byla zvládnuta v dobrém čase. Z osobních/studijních důvodů však nebyla BP odevzdána pro obhajobu v červnu 2018. Nicméně již loni byla nachystána. Zadání BP bylo splněno. BP vzhledem k přístupu k zadanému úkolu i dosaženým výsledkům hodnotím stupněm A (výborně) a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Studium literatury a její zpracování B
Využití poznatků z literatury B
Splnění požadavků zadání A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Využívání konzultací při řešení práce A
Závěry práce a jejich formulace A
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Kvalita zpracování výsledků A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Suková, Petra

Předložená bakalářská práce jmenované studentky se zabývá stanovením zinku v sedmi vybraných komerčně dostupných potravinových doplňcích metodou rozpouštěcí voltametrie. Práce je napsána v celkovém rozsahu 36 stran včetně seznamu literatury a použitých zkratek. Práce je klasicky členěna na část teoretickou a experimentální, výsledky a diskuzi. Studentka cituje celkem 54 zdrojů včetně zahraničních článků a periodik. V teoretické části je zpracována literární rešerše zabývající se chemickou a obecnou charakteristikou zinku. Dále v rámci literární rešerše studentka shrnula a popsala základní principy metod využitelných pro stanovení zinku ze vzorků různých matric. Podrobnější kapitola je věnována principu a instrumentaci voltametrických metod, z nichž jednu z nich (rozpouštěcí voltametrii v tříelektrodovém uspořádání) studentka využila při vlastních experimentech. Za menší nedostatek považuji, že v rámci literární rešerše nebyla vypracována alespoň krátká kapitola srovnání parametrů metod a jejich mezí stanovitelnosti v aktuální a citované literatuře, ve které byla pro stanovení zinku rovněž použita voltametrická metoda pro stanovení zinku. V první části experimentální práce se studentka věnovala ověření parametrů nastavení metody stanovení zinku, které doporučuje výrobce používaného přístroje (firma Methronom), přičemž byl studován vliv několika parametrů na odezvu signálu pro získání optimální metody stanovení. Optimalizovaná metoda byla aplikována pro stanovení obsahu zinku ve vybraných potravinových doplňcích obsahující různé množství zinku. Výsledky optimalizace byly diskutovány a přehledně uvedeny do grafů. Stanovené koncentrace zinku v komerčních přípravcích byly porovnány s výrobcem deklarovaným množstvím zinku v analyzovaných doplňcích stravy. K práci mám několik formálních a faktických připomínek: - Pravděpodobně vzhledem k možné jazykové bariéře se v textu vyskytuje menší množství nesprávně použitých slov nebo neobratných formulací, které však nejsou zásadní překážkou k pochopení smyslu sdělované informace. - Při odkazování na více současně citovaných zdrojů literatury není použit správný formát odkazů. Např. [1] [5] [7] namísto správného formátu [1; 5; 7]. - Na str. 6 je odkazováno na první uvedenou rovnici textem ,,viz následující rovnice (11111)“ a na druhou použitou rovnici textem ,,viz rovnice (22)“. - Občas se na konci řádku objevuje jednoznaková předložka nebo spojka. - Pro lepší orientaci v textu by bylo vhodnější, aby pro nadpisy podkapitol 3. stupně byl použit alespoň fond tučně dle doporučení pro psaní BP. - Na str 25 je diskutován vliv velikosti kapky rtuťové elektrody na stanovení zinku. Studentka uvedla nešikovnou zavádějící formulaci: ,,s velikostí kapky roste množství stanovovaného analytu“, ze které úplně není jasné, kde a kdy roste stanovované množství analytu. Vhodnější by bylo větu rozvést, že s velikostí rtuťové kapky roste množství vyredukovaného analytu na kapce, čímž roste intenzita signálu. Množství stanovovaného analytu v roztoku bylo dle uvedeného postupu stále stejné. Obdobná formulace je uvedena na straně straně 28 při vyhodnocení vlivu času depozice na stanovení zinku. - Na str. 26 je uvedeno, že ke stanovovanému roztoku byly přidávány 2 ml chloridu draselného. Správně mělo být uvedeno 0,2 ml. - I přes výše uvedené nedostatky, splnila práce své zadání a cíle, a proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji celkovou známkou "velmi dobře" (B).

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Závěry práce a jejich formulace A
Využití literatury a její citace B
Formální úroveň práce – celkový dojem B
Úroveň jazykového zpracování B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 108130