MASÁR, M. Studium macerátů vybraných rostlinných materiálů v olejových základech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Student projevil o zadanou problematiku značný zájem již ve značném předstihu. Po celou dobu ke své práci přistupoval mimořádně aktivně a svědomitě; značná část experimentů je výsledkem jeho vlastní invence. Odváděl kvalitní práci jak při studiu odborné literatury, tak při práci v laboratoři. Výsledná práce je svým rozsahem na bakalářskou práci nadstandardní, beze zbytku však odráží mimořádný přístup studenta, velké množství experimentů, které provedl, a také čas a zaujetí, které studiu problematiky věnoval. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce Martina Masára řeší problematiku charakterizace macerátů vybraných rostlinných materiálů v olejových základech. Toto téma se pohybuje na pomezí potravinářské, farmaceutické a kosmetické oblasti. Práce je sepsána na bakalářskou práci na nadstandardních 102 stranách. Teoretická část je velmi obsáhlá a je zaměřena na podrobnou charakteristiku rostlinných olejů a dále na postupech stanovení základních parametrů olejů. Autor čerpal celkem ze 133 zdrojů, které byly citovány ve správném formátu. V rámci teorerické práce mám pouze několik výtek a doporučení. - mezi polyfenoly není vhodné řadit fenolické kyseliny - kapitola Macerované rostlinné oleje není úplně vhodný název, takový typ olejů neexistuje. Autor měl pravděpodobně na mysli popis procesu macerace rostlinných materiálů v olejích - kapitola pojednávající o chromatografických metodách je velice stručná a je to škoda. Velká část experimentální činnosti přitom je totiž založena na chromatografickém stanovení profilu mastných kyselin Experimentální část podrobně popisuje všechny použité metody i používaný materiál. Na základě této části by bylo možné experimenty replikovat, ale postupy přípravy macerátů by mohly být podrobnější. Není totiž jasné, zda byly rostlinné materiály upravené sušením, jak byly homogenizovány, zda byla macerace dynamická nebo statická, atp. Část Výsledky a diskuse je zjednodušeně řečeno rozdělena do tří částí. První se věnuje základní charakteristice nativních olejů. Druhá vlivu času a teploty macerace na číslo kyselosti olejů. Třetí vlivu času a teploty macerace na profil mastných kyselin. Po prostudování výsledků je jasné, že se práce orientuje na studium stability a změn jednotlivých olejů v čase. K evaluaci vlivu macerace a podmínek využívá paramateru čísla kyselosti oleje. U některých typů macerátů docházelo k nárůstu kyselosti oleje v čase. Tento nárůst ale mohl být způsoben i extrakcí látek kyselého charakteru, tudíž není úplně jednoduché přisoudit tento jev pouze uvolňováním MK. Majoritní mechanismus žluknutí tuků je založen na radikálových reakcích produkující peroxidy a aldehydy. Stanovení peroxidového a anisidového čísla by tedy jistě poskytnulo další podstatné údaje o oxidační stabilitě testovaných vzorků. Závislost čísla kyselosti na čase macerace byla prezentována na bodových grafech. Autor zvolil typ grafu s vyhlazenými spojnicemi, což evokuje proložení funkcí. Pro tento účel je lepší zvolit jednoduché rovné spojnice. Stabilita vzorků v průběhu macerace byla dále demonstrována na profilu MK stanoveném na plynovém chromatografu. Výsledky jsou přehledně prezentovány v tabulkých a na sloupcových grafech včetně směrodatných odchylek. Ocenil bych alespoň jeden vzorový chromatogram. V tabulkách se občas vyskytují hodnoty se směrodatnou odchylkou 0,00. Bylo by vhodné rozšířit počet platných číslic. K posouzení a potvrzení rozdílů mezi jednotlivými maceráty by bylo dále dobré provést Tukeyho test. Výsledky jsou podrobně diskutovány a z práce vyplývá, že typ macerovaného materiálu, čas i teplota významně ovlivňují základní složení testovaných olejů. V každém případě je vidět, že student strávil v laboratoři velké množství času a výsledky experimentů dokázal zpracovat i interpretovat. Moje doporučení směřuje k rozsahu celé práce. Jen samotné závěry jsou definovány na 4 stranách, kdy se autor věnoval k opětovnému shrnutí poznatků z teoretické části. Závěr by měl sloužit k rychlé orientaci v hlavních poznatcích práce. Z formálního hlediska práce neobsahovala větší množství typografických ani pravopisných chyb. Z výše uvedeného vyplývá, že práce splňuje nároky na VŠKP, cíle byly splněny a i přes některé výhrady se jedná o o kvalitní bakalářskou práci. Hodnotím ji známkou A výborně a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 113974