STŘÍTEŽSKÁ, S. Analýza biotických matric metodou Spektroskopie laserem buzeného plazmatu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Modlitbová, Pavlína

Předloženou práci studentky Sáry Střítežské hodnotím jako velice pečlivě zpracovanou a následně i precizně sepsanou. Veškeré stanovené cíle byly splněny a to především díky aktivnímu přístupu a velké časové dotaci ze strany studentky. Práci v laboratoři si velice dobře časově rozvrhla, veškeré experimenty stihla uskutečnit a vyhodnotit s velkým časovým předstihem. Samotné sepsání práce se mnou aktivně diskutovala, docházela na konzultace a věnovala velkou část svého času i nastudování odborné literatury a to i nejnovějším vědeckým článkům. K samotnému textu práce mám pouze drobné výhrady, např. na straně 28 došlo k záměně slov testovací a testovaný, dále obrázky číslo 2, 15, 16 a 17 se bohužel nepodařilo převést v dostatečné kvalitě do pdf formátu, v textu se objevují nesprávně použité latinské názvy, např. chybí celý název pro Raphanus sativus L., na straně 39 je zmíněno testování sloučeniny pentahydrátu chloridu kademnatého, avšak použit byl hemipentahydrát chloridu kademnatého apod. Avšak všechny tyto přípomínky jsou pouze drobnosti a v celém textu práce bych kladně hodnotila i minimum překlepů či chyb. Celkově práce působí uceleným dojmem a je logicky členěna.

Posudek oponenta

Karel,, Novotný

Vpředložené práci se studentka věnovala shodnocení toxicity, bioakumulace a distribuce dvou druhů kvantových teček obsahujících kadmium v modelové rostlině hořčici seté. Obdivuhodný je především fakt, že se studentka seznámila a zvládla celou řadu technik od přípravy nanočástic, kultivaci rostlin, rozkladů rostlinného materiálu až po stanovení celkového obsahu kadmia metodou optické emisní spektrometrie indukčně vázaného plazmatu ICP-OES. Hlavním těžištěm práce je nicméně vývoj metody rychlého prvkového mapování metodou LIBS. Po odpovídající optimalizaci parametrů a následném mapování distribuce kadmia ve vybraných rostlinách se jednoznačně prokázalo, že vyvinutá technika poskytuje dostatečnou citlivost i prostorové rozlišení pro studium transportu kvantových teček v rostlinách. Dosažené výsledky byly rovněž odpovídajícím způsobem okomentovány a to i v souvislosti s již publikovanými studiemi. Ačkoliv kvalita dosažených výsledků a jejich interpretace je na vysoké úrovni, v textu práce se objevuje velká řada nepřesností nebo zavádějících tvrzení. Jde především o teoretickou část která obsahuje řadu sporných vyjádření (např. že ablace se využívá k převodu materiálu odpařeného ze vzorku nebo že vlivem velkého množství srážek roste energie elektronů a nejsou tedy schopny ionizovat další atomy nebo že difrakční mřížka rozdělí světlo podle vlnových délek a utvoří spektrograf). V kapitole vysvětlující princip laseru není zmíněna stimulovaná emise, což je základní děj na němž je laser založen. Některé nedostatky se ale objevuje i v experimentální práci, kde není například jasné proč byla nastavena integrační doba měření na 50 mikrosekund, nalezené spektrální čáry by měly být identifikovány s tabelovanými. Chyby se bohužel objevují i v citaci literatury. V seznamu zkratek by měly být anglické názvy uvedeny s počátečními velkými písmeny. Celkové považuji nicméně práci za velice zdařilou a dosažené výsledky včetně předložených map za velice cenné především z hlediska možností dalšího využití této techniky v daném oboru.

eVSKP id 114496