STRAKA, J. Návrh nástroje pro vystřižení tvarového přístřihu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Peterková, Eva

Diplomová práce Jana Straky se zabývá problematikou konstrukčního návrhu střižného nástroje pro výrobu tvarového přístřihu, který bude následně tvářen do konečné podoby výztuhy předního nárazníku automobilu. Téma diplomové práce bylo navrženo firmou Žďas, a.s., která o daného studenta jeví zájem jako o svého budoucího pracovníka. Hlavním záměrem navrženého zadání tedy bylo zaškolit studenta do problematiky konstrukčního návrhu tvářecího nástroje s využitím programu CATIA V5, který firma běžně používá. Hlavním, cílem práce bylo vytvořit 3D model nástroje. V rámci řešení student přehledně zpracoval základní informace o problematice stříhání součástí ve střižných nástrojích a v praktické části výpočtem stanovil potřebné vstupní parametry pro návrh nástroje a příslušného stroje. Student pracoval zcela samostatně, na výsledcích je patrné, že dané problematice rozumí, má logické myšlení i technickou představivost. Během zpracovávání diplomové práce do konečné podoby vyplynulo, že student má spíše praktický než teoretický přístup k řešení úkolu. V práci také přiblížil použitý program pro tvorbu 3D modelů nástrojů, kde velice podrobně popsal problematiku práce s tímto softwarem a je patrné, že práci s daným programem ovládá. Výsledkem je také výkresová dokumentace daného nástroje, která je zpracována převážně dle zvyklostí dané firmy. Student při řešení diplomové práce uplatnil znalosti získané v daném oboru a prokázal logické a technické myšlení. Oceňuji jeho svědomitý přístup, aktivitu, snahu naučit se něco nového a samostatnost při řešení daného problému.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Diplomová práce Bc. Jana Straky se předně zabývá konstrukčním návrhem postupového střižného nástroje pro výrobu tvarových přístřihů z plechu Usibor 1500 o tloušťce 1,5 mm. Navrhovaný koncept nástroje je potom přiložen k práci nejen formou výkresové dokumentace, ale i v podobě *.stp souboru, což se jeví jako nanejvýš praktické a vhodné řešení. Autor se zaměřuje též na nezbytné kontrolní výpočty, volbu stroje a technicko-ekonomické zhodnocení. Práce je přehledně členěna a celkovým pojetím splňuje požadavky zadání, i když příliš nereflektuje požadavky na návrh tvaru přístřihu a postupu výroby. V práci na str. 13 zaznívá pouze konstatování, že „tvar přístřihu pro součást je výsledkem simulací a experimentů tažení finálního výtažku“ a dále, že „finální tvar je dán“. Návrh tvaru přístřihu ani návrh výrobního postupu práce dále neřeší. Z hlediska výrobních možností, které autor uvádí v kap. 1.2 chybí informace o počtu vyráběných kusů. Tyto jsou zmíněny až v technicko-ekonomickém hodnocení. Údaj o vyráběné sérii je přitom v tomto směru a pro danou kapitolu důležitý. Navíc, pokud již samotné zadání počítá s využitím stříhání jako hlavní výrobní technologie, je přínos této kapitoly diskutabilní. Tím spíš, že ze zhodnocení výrobních možností v kap. 1.2.1 není jasné, proč autor vybral jako výrobní technologii právě stříhání, resp. proč se mu jeví jako nejvhodnější. Teoretická část, ve které se autor zaměřuje na zvolenou technologii výroby, obsahuje nezbytné údaje o technologii stříhání. Je zde zmíněn i popis napěťově deformačního stavu při stříhání, který ale mohl být proveden lépe. Podmínka plasticity, uvedená ve vztahu 2.3 na str. 20, na které autor staví základní odvození je špatně. Vzhledem k tomu, že u nadpisu kap. 2.2 chybí odkazy na literaturu, není jasné, odkud bylo při tomto i dalších vztazích čerpáno. Výpočtová část práce si nejprve klade za cíl provést nezbytné kontrolní a technologické výpočty pro stanovení střižné síly a ověření použitelnosti střižníků. V kap. 3.3 jsou dále autorem srovnávány tři varianty uspořádání výstřižků na pásu plechu. Uvedené nástřihové plány neodpovídají zavedeným zvyklostem. Z obr. 38, 39 a 40 lze snadno nabýt dojmu, že daný dílec bude nástrojem stříhán pouze v jediné operaci, což je samozřejmě nesmyslné. Dále postrádám bližší vysvětlení či zdůvodnění volby velikostí můstků při stříhání. Práce obsahuje konstatování, že tyto hodnoty byly stanoveny „na základě zkušeností konstruktérů firmy Žďas“, což je dle mého názoru nedostačující. Z hlediska volby strojního zařízení, která je v práci provedena v kap. 3.5, oceňuji volbu lisu i s přihlédnutím možného výpadku výroby, tj. volbu náhradního stroje. Následuje samotný návrh konstrukce nástroje provedený v softwaru CATIA. Činnost v daném softwaru je zde detailně vysvětlena. Je škoda, že autor vůbec neřeší otázku tolerance střižníků a střižnic a nezmiňuje ani metodiku při jejich stanovení, alespoň pro jednodušší stříhané tvary. Stejně tak postrádám detailnější vysvětlení činnosti nástroje, resp. zdůvodnění použití některých jeho částí (např. nutnost přidržovače, použití středících otvorů apod.). Z hlediska výkresové dokumentace je třeba konstatovat, že práce vůbec neobsahuje výkres vyráběné součásti, který je ovšem, dle mého mínění, velmi důležitý. Výkresová dokumentace jinak obsahuje dosti podrobně zpracované výkresy sestavy střižného nástroje včetně kusovníku a vybrané výkresy střižníků. Razítka na výkresech neodpovídají doporučenému stylu. Na výkresech střižníků je zavádějícím způsobem (mimo zavedené zvyklosti) zakótována drsnost. Navíc se na některých výkresech kříží odkazy s popiskami. V některých případech zasahuje kótování jednoho pohledu do kót pohledu druhého. Rozměry a zvláště tolerance rozměrů tak nejsou v některých případech čitelné a výkresy pak působí velmi chaotickým dojmem. Dále nevidím důvod, proč jsou některé rozměry uváděné na výkresech v závorkách, když bez závorek by dávaly větší smysl. Kromě občasných překlepů či zavádějících výrazů v textu lze mezi další nesrovnalosti zařadit následující: - u tab. 1 a 2 na str. 15 nefungují odkazy na literaturu (stejně tak i u obr. 6 a 7 na str. 14), - nevhodný styl podnadpisů v kap. 1.2, - obr. 9 na str. 16 je špatné kvality a bez bližšího popisu (včetně pojmenování části „a)“ a „b)“), - některé obrázky jsou obecně hůře čitelné (např. obr. 15, 32 apod.), - uvádění symbolu meze pevnosti „Rm“ ve vztazích je provedeno zavádějícím způsobem (jednou jako R s indexem m, podruhé bez indexu), - označení střižné mezery ve vztazích 2.11 až 2.14 přímo jako v/2 je nevhodné, - na str. 29 je obvod střižníku označen jako místo značky průměru, - a, i, v apod. na koncích řádků, - v rovnicích se vyskytuje různý font i výška písma, - v obr. 34 a 35 a 36 znázorňujících řezy střižníků chybí hrany, - obr. 37 na str. 36 je zdeformován, - tab. 7 na str. 47 je zbytečná (patří do příloh), stejně jako obr. 44 a 45, - špatná nebo zavádějící citace některých literárních zdrojů, - nevhodné používání značky lomeno místo závorky v razítkách výkresů.

eVSKP id 116719