KEPIČ, P. Pole plazmonických nanostruktur tvořených materiály s fázovou přeměnou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Ligmajer, Filip

Peter Kepič se ve své práci zabýval výrobou nanostruktur ze zlata, oxidu vanadičitého a ze slitiny železa a rhodia. Byl schopný zvládnout a zoptimalizovat jak proces elektronové litografie, tak následně i techniky depozice tenkých vrstev. Výsledné nanostruktury byl schopný charakterizovat pomocí mikroskopické spektroskopie ve světlém i temném poli a své výsledky porovnat s teorií i numerickými simulacemi. Komplexnost předkládané práce a kvalita dosažených výsledků dle mého názoru vysoce překračují požadavky běžně kladené na bakalářské práce. Peter práci věnoval mnoho svého volného času, zabýval se tématy přesahujícími jeho studijní program a v konečné fázi pracoval prakticky samostatně. Jeho práci hodnotím jako výbornou.

Posudek oponenta

Kejík, Lukáš

Předložená práce je zaměřena na aplikaci dvou perspektivních materiálů – oxidu vanadičitého a slitiny železo-rhodia v plazmonice. Je rozdělena do 3 částí, z nichž první je zaměřena na optimalizaci výroby zlatých nanodisků pomocí EBL, druhá shrnuje základy plazmoniky a výsledky spektroskopických měření porovnaných se simulacemi, a třetí ukazuje výsledky výroby VO2 nanodisků a jejich optické vlastnosti spolu s nanodisky FeRh. Práce je psána dobrou angličtinou, je doprovázena názornými obrázky, přičemž jednotlivé sekce textu jsou náležitě propojeny. Oceňuji shrnutí na konci každé kapitoly resp. sekce a snahu jednoznačně vyjádřit dosažené výsledky a získané poznatky. V předložené práci se vyskytuje pár nedostatků z hlediska anglické gramatiky – opakovaně chybí / přebývá koncovka “s“ u sloves týkajících se třetí osoby jednotného / množného čísla, občas se objeví nesprávný tvar slovesa – “spanned“ místo “spun“ nebo “when compare to“ místo “when compared to“ a pár dalších drobností týkajících se čárek ve větách, případně chybějících slov. Na str. 21 je zmíněno zajímavé chování nanodisků v grafu 2.8b, ale není uvedeno, v čem ta zajímavost spočívá. Celkově je ale jazyk práce srozumitelný a na dobré úrovni. Je tu pár dalších spíše formálních nepřesností jako v části týkající se FeRh, kde se několikrát (ne vždy) vyskytlo označení MIT (metal-insulator transition) pro fázovou přeměnu FeRh v AF fázi (kov) do FM fáze (kov), a tedy by mělo být použito spíše označení “AF-FM phase transition“; dále v popisku grafu 3.6b jsou uvedeny dielektrické funkce FeRh při dvou teplotách - před (30°C) a “po fázové přeměně (90°C)“, přičemž podle obr. 3.7a při teplotě 90°C fázová přeměna teprve začíná a úplná přeměna je dosažena až okolo teploty 130°C. Na str.10 u optimalizace výroby nanodisků bych ocenil detail jejich tvaru, aspoň u optimálních výrobních parametrů, případně i měřítko u stávajících obrázků. Obdobný detail bych uvítal i v kapitolách týkajících se nanodisků z VO2 a FeRh, jejichž výroba zde byla realizována vůbec poprvé. Práce vysvětluje praktické aspekty projevující se při měření optických vlastností polí nanostruktur v podobě oscilací mřížky (lattice resonances) a vliv zvoleného objektivu, které nebyly doposud v rámci skupiny zkoumány. Získané výsledky spektroskopických měření z jednotlivých disků a jejich polí jsou přehledně porovnány a rozdíly důkladně vysvětleny. Následně uvedená výroba a charakterizace nanodisků z VO2 (nebo FeRh) je velmi perspektivní kvůli laditelnosti jejich odezvy pomocí fázové přeměny, což poskytuje výhody oproti konvenčním plazmonickým materiálům. Chválím taky autorovu práci s literaturou a množství citovaných zdrojů. Ambiciózních cílů práce bylo takřka úplně dosaženo – pouze u FeRh nebylo možné změřit optické vlastnosti po AF-FM přeměně kvůli nedostatečnému výkonu topného tělíska. Obsah práce a rozsah získaných výsledků hodnotím jako nadprůměrný a práci proto doporučuji k obhajobě s navrženým hodnocením A.

eVSKP id 117681