Posudek vedoucího
Kaiser, Jozef
Diplomovou práci považuji za lehce podprůměrnou, diplomant mě nepřesvědčil o hlubších
znalostech dané problematiky. I když zadání diplomové práce bylo v zásadě splněno,
diplomantovi vytýkám strohé zpracování, nedostatečnou diskuzi naměřeních výsledků
a absenci naznačení vývoje DP LIBS vzhledem k různým aplikacím.
Formální úroveň práce je dobrá. Celkově diplomovou práci hodnotím s klasifikačním
stupněm C.
Dílčí hodnocení
| Kritérium |
Známka |
Body |
Slovní hodnocení |
| Splnění požadavků a cílů zadání |
C |
|
|
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod |
C |
|
|
| Vlastní přínos a originalita |
D |
|
|
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry |
C |
|
|
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii |
B |
|
|
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti |
C |
|
|
| Grafická, stylistická úprava a pravopis |
C |
|
|
| Práce s literaturou včetně citací |
C |
|
|
| Samostatnost studenta při zpracování tématu |
B |
|
|
Posudek oponenta
Hrdlička, Aleš
Diplomant cíle práce z větší části naplnil a prokázal, že si problematiku LIBS vcelku
osvojil. Postupy a metody jsou formálně správně, ale k vlastnímu provedení i vyhodnocení
mám výhrady - viz níže. Oceňuji použití ploch píků místo pouhých maxim. Z hlediska
optimalizace spatřuji přínos ve zjištění času 5 ?s mezi oběma pulzy pro dosažení nejvyšší
intenzity čáry Cr II 267,7 nm, neboť tato doba je netypicky dlouhá a operátor by určitě
zpočátku volil časy kratší. Uspořádání práce je vesměs dobré, uvítal bych výraznější
oddělení výsledků převzatých z literatury od vlastních, které se s nimi občas prolínají.
Někde je nejistota výsledku zbytečně uváděna na 3 platné číslice (např. str. 34, 35).
Grafika je na vyšší úrovni, pravopis je v pořádku, někde chybí čárka mezi hlavní a
vloženou vedlejší větou, "plazma" ve fyzice je středního rodu, má být Lorentzova místo
"Lorenzova" křivka, na str. 30 je uvedeno "standartami" místo "standardy" (zřejmě
nechtěná automatická oprava), jinak je práce prakticky bez překlepů (např. str. 26,
48, odkaz na obr. 24, 25 místo 25, 26 na str. 39). Citovány jsou relevantní publikace,
jejich číslování podle prvního výskytu v textu však nebylo dodrženo.
Dílčí hodnocení
| Kritérium |
Známka |
Body |
Slovní hodnocení |
| Splnění požadavků a cílů zadání |
C |
|
|
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod |
C |
|
|
| Vlastní přínos a originalita |
C |
|
|
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry |
D |
|
|
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii |
C |
|
|
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti |
B |
|
|
| Grafická, stylistická úprava a pravopis |
A |
|
|
| Práce s literaturou včetně citací |
B |
|
|
Otázky
- 1. Mám pochybnosti o platnosti LTE i o způsobu jejího ověřování, i když se zde použité
kritérium hojně vyskytuje v odborné literatuře o LIBS. Můžete vysvětlit použití vztahu
1.5 resp. 2.16?
2. Měl jste možnost z naměřeného spektra vybrat vhodné čáry ke zjištění ionizační
teploty a porovnat ji s teplotou excitační?
3. V práci používáte pojmy "limit detekce" (str. 11 a další) a "citlivost" (např.
str. 39). Nikde však nejsou definovány ani kvantifikovány pro obě metody LIBS. Můžete
je objasnit?
4. Na základě čeho vyvozujete, že metoda DP LIBS ve Vaší laboratoři je citlivější
než SP LIBS? Dle mého zjištění z obr. 25 a 26 je to překvapivě naopak. Jak vypadají
kalibrační závislosti bez standardizace na čáru železa? Vyplývá snad výše uvedené
tvrzení z nich?
- 5. Píšete, že standard C7 vykazoval v kalibrační závislosti odlehlý bod, což se může
u této metody přihodit. Bylo by zřejmě lepší jej pro lepší představu v grafech ponechat
mimo regresní závislost. Jaké kritérium pro určení odlehlého bodu jste použil? Může
to nějak souviset s vlastnostmi materiálu? Tento standard má totiž dosti velký obsah
molybdenu.
6. Bylo při optimalizaci použito zesílení ("gain") u detektoru ICCD? V práci jsem
se to nedočetl.
7. Kolik měření (pulzů) bylo provedeno a jak byla zpracována (sumace, průměrování/medián,
statistické vyhodnocení, software na zpracování křivek) na a) vytvoření kalibračních
závislostí (obr. 25, 26), b) optimalizaci (obr. 18, 19)?
- 8. Správně píšete, že při měřeních je velmi důležitý co největší odstup signálu od
šumu, v tomto případě poměr intenzit Cr II 267,7 nm a FeI 438,5 nm k úrovni pozadí.
Toto vyhodnocení ve vztahu k různým parametrům (časy, energie pulzů) je naznačeno
na obr. 12 a 13. Vyhodnocoval jste poměr signálu ku pozadí (S/B) v závislosti na těchto
parametrech komplexně? Tj. např. 3D graf S/B = f(E Quantel, E Solar).
9. Při měření přístrojového rozšíření byla použita poměrně vzdálená čára Hg I 253,7
nm. Nebyla k dispozici jiná čára rtuti v blízkosti Fe I 538,34 nm? Ideální by samozřejmě
byla čára v těsné blízkosti ve stejném řádu spektra.
- 10. Použitý echelle spektrograf umožňuje simultánní záznam v rozsahu cca 230-900 nm.
Byla v něm přítomna i čára H I (alfa) 656,27 nm? Její šířka je i při velkém Dopplerově
rozšíření celkově mnohem větší, než jakou vykazuje použitá čára železa, která je vzhledem
k rozlišení spektrografu dosti úzká, a proto je měření zatíženo velkou chybou. Nebylo
možné ji též použít k výpočtu hustoty elektronů, případně výsledky z obou čar porovnat?
- 11. Boltzmannovy grafy na obr. 20-23 odpovídají různým teplotám, které se vypočítávají
ze směrnice regresní přímky. Přesto má tato směrnice ve všech grafech stále stejnou
hodnotu. Je to snad záležitost nastavení zobrazení malého počtu platných číslic? Chybové
úsečky jsou zde navíc symetrické, což vzhledem k logaritmu intenzity (či plochy) zřejmě
není správné, ať už byly zkonstruovány jakkoliv.