KUBA, P. Návrh experimentálního modelu ohřevu TUV [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.
BP se zabývá návrhem experimentálního modelu ohřevu užitkové vody. Student řešil vlastní měření až na poslední chvíli a z toho důvodu jsou vyvozené závěry z jednoho experimentu poněkud nesrozumitelné a chybné. Pro lepší vyhodnocení je třeba provést více měření, aby bylo možné identifikovat parametry systému. I přesto doporučuji práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Bakalářská práce pana Pavla Kuby se zabývá návrhem experimentálního modelu ohřevu teplé užitkové vody a identifikací jeho parametrů na základě měření. Úvodní část práce je věnována popisu základních zákonů termomechaniky a rešeršní studii zaměřené zejména na různé typy snímačů teploty. Na základě této studie byl vybrán vhodný typ snímače a uskutečněno měření na reálném modelu boileru. Jedním z dílčích cílů práce byl návrh experimentálního modelu boileru. V práci je sice výsledná konstrukce boileru popsána, chybí zde ale zdůvodnění volby příslušných parametrů či jakýkoliv předběžný výpočet týkající se návrhu boileru. Zásadní nedostatky lze však nalézt v části práce zabývající se vyhodnocením měření a identifikací parametrů reálného modelu. Prakticky jediným identifikovaným parametrem je zde tepelný odpor vůči přestupu tepla z boileru do okolí. Zvolený způsob výpočtu tohoto parametru však nelze pro neustálenou soustavu v uvedené podobě použít. Tepelný tok do okolí je potřeba počítat nikoliv z konečného teplotního rozdílu, ale ze středního teplotního rozdílu v průběhu měření. Skutečná hodnota tepelného odporu tak bude zhruba poloviční. Poněkud zarážející je uvedený způsob dosazování do vztahu pro výpočet odporu – není zde dosazeno v základních jednotkách, výsledná hodnota proto vychází nesmyslně vysoká. Studentem uvedená jednotka odporu je navíc převrácená a přísluší tepelné vodivosti. Další chyby lze nalézt i při výpočtu ustálených teplot, hodnota pro příkon 0,5 kW je už na první pohled příliš nízká. Je alespoň potěšitelné, že došlo k realizaci zařízení, sestavení měřícího řetězce a uskutečnění měření.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | F | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 29793