MALÍNSKÝ, T. Využívání biomasy k energetickým účelům [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.

Posudek vedoucího

Recman, Milan

Diplomová práce se zabývá problematikou spalování biomasy. Vedle základního přehledu energetických rostlin a spalovacích zařízení je práce zaměřena především na roštové spalování. Vyčerpávajícím způsobem hodnotí přístup spalovacího vzduchu, tvorbu emisí, číštění spalin nebo korozi na stěnách kotle. Po zpracování rešeršní části diplomant v závěrečném ročníku kontaktoval společnost zabývající se výrobou automatických kotlů na biomasu, která mu umožnila seznámit se s danou technologií a při dalších návštěvách pozorovat a vyhodnocovat provozní testy. Za největší přínos diplomové práce považuji skutečnost, že na základě těchto informací diplomant navrhl konkrétní technická řešení směřující k vylepšení konstrukce kotlů a optimalizaci provozních nákladů, které vedly firmu i k nabídce budoucího zaměstnání. Nutno podotknout, že kotle patří v současné době ke špičce ve své kategorii a další pokrok proto vyžadoval dokonalé pochopení technologie a schopnost samostatného přistupu. Zlepšovací návrhy se zaměřují především na přívod spalovacího vzduchu, automatické zapalování, regulaci výkonu nebo předehřev spalovacího vzduchu. Popis návrhů v samotné práci je bohužel značně omezen absencí výsledků experimentálních měření a další dokumentace, které si firma s ohledem na velkou konkurenci na trhu z pochopitelných důvodů přísně střeží. Hlavní nedostatek diplomové práce spatřuji ve stylistické neuhlazenosti a místy vágní interpretaci dosažených závěru. Také práce s citacemi působí poněkud nejasně. Vzhledem k celkovému zaměření práce, které spočívá v aplikaci znalostí získaných během studia na konkrétní spalovací zařízení s přihlédnutím ke všem technickým, provozním a ekonomickým aspektům v reálné praxi a možnosti dotažení zlepšovacích návrhů v budoucím zaměstnání nepovažuji uvedené nedostatky za významné. Práce svým rozsahem odpovídá obecnému zadání, hodnotím ji jako výbornou a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Bělohradský, Petr

Diplomová práce se zabývá nejčastějším energetickým využitím biomasy, a to jejím spalováním. Práci lze rozdělit na dvě části. V první části autor uvedl přehled energeticky využitelných rostlin v Ćeské republice a způsobů, kterými lze využít energetický potenicál biomasy. Dále se podrobněji zabýval problematikou roštového spalování. Druhá část se zaměřuje již na konkrétní kotle, a to kotle firmy Rojek a.s., určené pro spalování biomasy, především dřevěných peletek. Autor se na závěr pokusil navrhnout určité modifikace kotlů, které by měly přispět ke zlepšení spalování paliva uvnitř spalovacího prostoru z hlediska účinnosti i emisí, a také zhlediska ekonomiky provozu. Největší výhradu mám k logickému uspořádání práce. Na začátku práce jsou sice uvedeny v jednom krátkém odstavci cíle, kterých by rád autor dosáhl, ale při čtení práce čtenář nabývá dojmu, že autor na cíle zapoměl a celá práce je jen o pouhém shrnutí informací získaných z různých zdrojů (webové stránky, informace od firmy Rojek a.s.). O to víc je čtenář na konci překvapen, když autor navrhuje změny v geometrii hořáku a celkového chodu kotle. Śpatné logické uspořádání práce podtrhuje i špatná stylistická úprava a mnohdy komplikované vyjadřování autora. V práci lze nalézt spoustu míst, kde místo čárky nebo spojky mezi větami je tečka. To způsobuje, že věty na sebe logicky nenavazují a čtenář se cítí zmatený. Je obtížné se orientovat mezi obrázky a tabulkami, neboť v textu na ně chybí odkazy. Působí to, jako kdyby obrázky a tabulky k ničemu nepatřily. U navržených změn geometrie hořáku, konkrétně přívodu sekundárního spalovacího vzduchu a zapalování paliva horkým vzduchem, chybí výkresová dokumentace. Důvodem může být skutečnost, že firma Rojek a.s. nechtěla zveřejnit své know-how. Jako jednu z možných změn, které by mohly být provedeny na kotli, autor uvádí předehřev spalovacího vzduchu horkou topnou vodou. Autor vypočetl teplotu, na kterou se spalovací vzduch předehřeje od vody o teplotě 85°C, ale již neuvádí tepelnou bilanci kotle. Není tedy jasné, zda když bude kotel muset ohřívat jak topnou vodu, tak i spalovací vzduch, tak zda stačí předehřát topnou vodu na teplotu požadovanou uživatelem, tj. aby kotel plnil svoji primární funkci. Pozitivem práce je, že autor nezůstal jen u cílů, které byly stanoveny vedoucím práce a byly v práci splněny (to by pak práce představovala pěknou bakalářskou práci), ale sám z vlastní iniciativity rozšířil práci o kotle a neváhal se pokusit získat informace přímo od předního výrobce kotlů na biomasu. Práci i přes značné výhrady doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 29655